maloCHOV.cz

fórum pro hospodáře všeho druhu

Výchova kozla

Popis: aneb je kozel opravdu zlé zvíře?

Kategorie: Kozy

Odkaz na článek: Vybrat vše

[url=https://malochov.cz/kb/viewarticle?a=23&sid=4dc283322b175f5a16dfaa51efe8adf5]Články - Výchova kozla[/url]

VÝCHOVA KOZLA

Mnozí chovatelé mají s chovem kozlů špatné zkušenosti. Jsou příliš silní a projevují se agresívně.
Na základě vlastního několikaletého chovu kozlů chci kozlí pověst napravit.

Prvního kozla jsem měla od kůzlete a byl ve stádě spolu s 3 kozičkami stejně starými a jednou šestiletou. Přišel jako údajně dvouměsíční. Opravdu se choval jako malé kůzle, které potřebuje ještě péči a pozornost. Mazlila jsem se s ním a hladila ho a chovala ho velmi často. Do půlroku byl stále hodné kůzle. Naučil se své jméno a byl ve stádě na stejné úrovni jako mladé kozičky. Všichni poslouchali starou kozu.

V šesti měsících se začal měnit. Jako kdyby se nudil. Začal hlavou narážet do různých předmětů, otrkával kdeco. Jeho chování, dosud pro mě neškodné, vyvrcholilo, když začal nabíhat na mě. Vždy, když jsem byla k němu zády, rozeběhl se a vrazil do mě. Že to bolelo, nemusím vysvětlovat. Víc mě ale polekala představa, že je teprve mladý, nedorostlý a jak tohle bude vypadat za rok, až vyroste v mohutného dospělého kozla. Někdo doporučuje takové zvíře včas zmlátit, zvítězit nad ním, že už si pak netroufne. Tomu nevěřím a jsem přesvědčená, že své chování bude opakovat stále. Po určité době opět bude chtít zkusit, jestli on nezesílil či chovatel nezeslábl a nemohl by tedy tentokrát vyhrát on.

Zkusila jsem si představit, co by mu znepříjemnilo ony útoky a zastavilo je. Chodila jsem téměř s očima na zádech, dávala na něho neustále pozor. Kdykoliv se rozběhl, byla jsem připravená, do boku natáhla ruku s pěstí, aby mi třeba nezlomil prsty, a když byl těsně u mě, otočila jsem se, do ruky vrazil a já ho s ní podrbala na hřbetě. Přitom jsem ho oslovila jménem a laskavě na něj mluvila. Útoky pokračovaly, ale postupně už do ruky nevrážel, jen se jí dotkl a nakonec, když viděl, že prostě mě k žádnému boji nijak nevyprovokuje, nechal toho úplně.

Dnes je už devítiletý a od té doby vůbec nikdy nenastavil hlavu proti člověku k trknutí. Je mazlivý, má rád drbání na hřbetě, přijde si pro něj, ale nedotírá natolik, aby člověka jakkoliv omezil.

Po dvou letech k němu přibyl další kozel. Už nebylo potřeba těchto výchovných kroků. První i druhý kozel spolu přátelsky zápasili, aniž by obtěžovali kozy nebo lidi a nastal trvalý mír i bez mých zásahů. Kozli díky svým vzájemným zápasům nemají přebytek energie v době mimo říji a mají rovněž pro tu dobu plnohodnotného partnera. Kozly mám ve stádě po celý rok a je možné pozorovat, že kozli i kozy mají své vlastní zájmy a zábavy, které se liší. Další kozli jsou postupně vychováváni těmi předchozími a žádný problém už s nimi není.

Jsem toho názoru, že pokud jsou kozy nebo kozli rohatí, člověka se to netýká. Myslím tím, že rohy na chytání nebo držení koz nepoužívám vůbec nikdy. Domnívám se, že jakmile koza ucítí odpor nebo tlak na rohy, který pochází od člověka, bude pro ni přirozené v tom pokračovat. Pak může nabírat člověka na rohy nebo ho trkat. Mám poměrně početné stádo koz rohatých i bezrohých, které navštěvují pravidelně děti z mateřských škol a příměstských táborů, a kozy nejsou vůbec agresivní. To samé platí i o kozlech.

Pro kozly je přirozenou součástí života zápas. Mají příliš mnoho energie po celý rok mimo říji a je dobré, pokud ji mohou uplatnit neškodně. Někdo by možná posuzoval práci s kozlem za týrání, ale myslím, že i to by byla dobrá cesta, jak ho uklidnit. Naučit ho tahat vozík, malý pluh a podobně. Konec konců není to nic nového, vždyť kozli se používali jako potah pro rozvážení zboží nebo vožení dětí, s malým chomoutkem k orbě ještě zhruba před sto lety.

Dodatečná poznámka ke článku: Náš nejstarší kozel už se stádem není. Vždy, když jsme šli na pastvu, chodil poslední, aby viděl, že všichni jsou před ním a v bezpečí, především malá kůzlata, která někdy nestačí rychlosti celého stáda. Na jeho místo postoupili další dva stávající kozlové, kteří se teď střídají na poslední pozici a dávají pozor, aby stádo po cestě neztratilo nějaké kůzle.

Nový mladý kozel, který je u nás asi půl roku, bude po boku dvou starších žít a učit se ještě asi rok. Poté by měl mít dostatek zkušeností, aby dokázal řešit běžné situace ve stádu a i pro kozy byl životní partner, nejen hloupý mlaďoch. Starší kozlové postupně odejdou, jejich místo nahradí mladší a běh života se bude opakovat.