maloCHOV.cz

fórum pro hospodáře všeho druhu

Prevence trávicích onemocnění mladých rostoucích králíků

Popis: Jak vhodně krmit králíčata

Kategorie: Králíci

Odkaz na článek: Vybrat vše

[url=https://malochov.cz/kb/viewarticle?a=25&sid=9101ae05b31f0196f334ed5b3fa62e4f]Články - Prevence trávicích onemocnění mladých rostoucích králíků[/url]

Ztráty zapříčiněné onemocněním trávícího ústrojí u mladých králíků, vždy byly a jsou trvale jedním z nejvýznamnějším faktorů ovlivňujících úspěšnost chovu. Nejzřetelnější příznaky – průjmové stavy jsou natolik známé, že zde určitě není nutné popisovat příznaky a průběh těchto onemocnění. Na místě je především nutnost zaměřit se na příčiny a jejich prevenci.
Příčiny výrazných průjmových onemocnění mohou být velice rozmanité:
nevhodná krmiva nebo skladba krmné dávky
nedostatky v kvalitě krmiv (až po výskyt mykotoxinů v krmivech zejména v „mokrých ročnících„)
parazitární faktory – kokcidie, méně často střevní cizopasní červi
infekční onemocnění – bakteriální (např. Escherichla coli, Clostridia, salmonely a pod. přičemž mohou být velice variabilní, v posledních letech zřejmě došlo k jejich výrazným modifikacím
virové (např. rotaviry, cirkoviry – nejméně probádaná oblast u králíků)
Už v minulosti byla trávící a průjmová onemocnění králíků známá pod řadou názvů – nespecifická enteritis, mukoidní enteritis, kokcidiózy. Průjmová onemocnění jsou často spojena nebo se střídají s nadýmáním nebo zácpami zejména u králíčat.

Enterocolitis, poměrně nové onemocnění. Původní předpoklady, že se jedná o virové onemocnění nebyly potvrzeny, specifický původce – virus – nebyl do dnešních dní identifikován. Současné poznatky se dívají na enterocolitis králíků především jako na komplexní, multifaktoriální onemocnění (do určité míry to platí o všech typech onemocnění trávicího systému králíků včetně tradiční kokcidiózy), na jehož propuknutí a rozvoji se zpravidla podílí infekční agens (mikroorganismus – bakterie nebo virus), stresové faktory z vnějšího prostředí nebo vnějších podmínek a faktory výživy, přičemž tento poslední faktor je zřejmě nejvýznamnější. Výzkum v této oblasti přinesl několik zcela základních poznatků.

1. Infekční faktory – výrazně negativní působení při abnormálním namnožení E. coli (velice různorodé kmeny vč. enterotoxigenních) a Clostridií (rovněž tvorba toxinů). Oba druhy mohou být součástí normální mikroflóry v minimálních počtech a teprve při nežádoucím působení dalších faktorů (stres, změny pH) dochází k jejich nežádoucímu množení, v krajním případě až septickému stavu nebo otravě bakteriálními toxiny vstřebávanými ze střeva.
Po překonání onemocnění dochází zřejmě k vytvoření určité imunity, totéž zvíře zpravidla neonemocní opakovaně. Sekundárně působí také rotaviry (případně cirkoviry) a především kokcidie.
Možnosti ovlivnění v této oblasti jsou rozpracovány : probiotika , některá antibiotika preventivně v krmných směsích (např. tiamutin), okyselení vody nebo jiné další přísady do napájecí vody, léčebné použití antibiotik, preventivní vakcinace (obdobně jako jsou zvířata dalších druhů očkována proti E. coli nebo clostridiím – možnost výroby autovakcíny, případně vakcíny i proti virům).
Z těchto opatření však pro naše tradiční chovy přichází v úvahu použití probiotik (např. Lactiferm) nebo běžné doporučované okyselení napájecí vody octem (50 až 100 ml na 10 litrů vody) nebo jiným dostupným, průmyslově vyráběným přípravkem (Forticoant NL , Acidomid ap.). Význam těchto zásahů je někdy přeceňován.
2. Stresové faktory vnějšího prostředí - klimatické faktory, stájová hygiena, hygiena krmení, stres při dopravě, výstavě nebo odstavu mláďat, ale i neodborné a nekontrolované podávání medikamentů (např. antikokcidik). Řadu z těchto faktorů můžeme v chovu ovlivnit, přesto některé mohou při nejlepší snaze přetrvávat a stát se spouštěcím mechanismem vzniku onemocnění.
3. Krmení a výživa králíků. Výzkum v posledních několika letech přinesl zásadní nové poznatky, některé potvrzují a zdůvodňují praktické chovatelské zkušenosti a jsou již využívány při průmyslové výrobě kompletních krmných směsí. I v prevenci trávících onemocnění, včetně enterocolitidy, mají zásadní význam. Doporučení nejvyšší kvality při výběru krmiv pro mladé králíky, konstatování velké citlivosti mláďat po odstavu, to vše bylo vždy součástí klasických králikářských doporučení. Skladba krmné dávky, dostatek živin (od bílkovin až po vitamíny), jejich kvalita správné poměry jednotlivých živin, to vše je dostatečně známo. Zde je třeba poukázat na nové, dosud běžnému chovateli neznámé poznatky, které je nutno zdůraznit.
a) Mladý králík má sníženou schopnost trávit škrob. Králíče do věku cca 45 dní nemá dostatečně rozvinuté trávící enzymatické systémy (nízká účinnost enzymu amylázy), větší množství škrobu v obvyklých krmných dávkách je zřejmě jednou z hlavních příčin citlivosti táto kategorie králíčat. Nejnovější doporučení uvádí obsah pouze 12 % škrobu v krmné dávce mladých rostoucích králíků ve věku 45 dnů, postupné zvyšování obsahu průběhu růstu, ale i u chovných králíků je doporučován obsah škrobu jen kolem 16 – 18 %.
Je nutno si uvědomit , že nejpoužívanější obiloviny obsahují vysoký obsah škrobu (např. ječmen 52 %. Sestavení krmné dávky z tradičních krmiv na základě dostupných obilovin může být značně komplikované. Rovněž je třeba připomenout vysoký obsah škrobu v pečivu nebo chlebu.
b) mimořádné nároky králíků na obsah a strukturu vlákniny v krmné dávce. Obsah vlákniny je doporučován až do 20 % krmné dávky. Stravitelné součásti vlákniny (např. hemicelulóza a pektiny) jsou ve slepém střevě rozkládány bakteriemi za vzniku volných mastných kyselin z nichž je nejvýznamnější kyselina octová, ta napomáhá udržet příznivé pH střevního obsahu 5,8 až 6 což má vliv i na potlačení rozvoje patogenních zárodků (E. coli, clostridií, ale i kokcidií). Volné mastné kyseliny jsou významným zdrojem energie a mohou nahrazovat energii ze škrobu. Významný je i vhodný poměr stravitelné vlákniny k nestravitelné celulóze (má být alespoň 1,3 ku 1), i tento poměr má vliv na kvalitu trávení a zdravotní stav.
Nestravitelné složky vlákniny (celulóza) a hlavně lignin svým mechanickým působením v obsahu trávícího ústrojí urychlují průchod zažitiny a napomáhají optimálním trávícím funkcím organismu.
Pro rostoucí králíky je kritická již hranice 14 % vlákniny v krmné dávce, kdy se zvyšuje pH , nastupují trávící potíže a zejména při vysokém obsahu škrobu dochází k těžkým poruchám až úhynu, zvyšuje se tzv. index zdravotního rizika.
Nejnovější doporučení požadují v krmivech pro rostoucí králíky minimálně 5 až 7 g / den ligninu a 11 – 12 g / den celulózy . Celkový obsah vlákniny v denní krmné dávce by měl být všeobecně pro všechny kategorie 15 až 20 %. Z běžně dostupných krmiv má vhodný obsah celulózy a ligninu např. sláma (obsah 38 až 42 % vlákniny), hrubší seno (20 až 25 % vlákniny) nebo větvičky dřevin předkládané jako ohryz.
c ) dávkování denní krmné dávky – nutnost přesného odměření krmné dávky podle potřeb jednotlivých kategorií i jednotlivce, zejména u rostoucích mláďat.
Zatímco ještě před několika lety bylo paušálně doporučováno v intenzivních chovech krmení ad libitum – co králík sežere, je dnes pro většinu králíku doporučeno přesné dávkování krmiva, jako jeden z významných preventivních opatření trávicích onemocnění s velmi významným kladným dopadem na zdravotní stav.
Užíváme i časovou restrikci krmiva (během 24 hodin nemají králíci 4 hodiny předloženo žádné krmivo). I pro intenzivní výkrm králičích brojlerů jdou zdůrazňována následující opatření, cituji: „Chovatel by sám měl vycítit, kdy jsou králíci nakrmení a udržovat je v tomto kritickém období (zejména po odstavu) ve stavu mírného hladu „. Krmení ad libitum je doporučováno pouze na závěr výkrmu králičích brojlerů.
Přebytkem bílkovin, které organismus králíka nestačí metabolizovat, vzniká přebytek čpavku, zjednodušeně otrava bílkovinami, metabolická alkalóza, poškození jater.
Nedostatek vlákniny ve střevním obsahu – králík není nucen přijímat hrubší složky krmné dávky (slámu, seno i pokud je má k dispozici, případně si vybírá nejjemnější části, nejjemnější seno nemůže dotovat vlákninu a zejména lignin v dostatečném rozsahu), v důsledku toho zpravidla v první fázi dojde k ochabnutí až postupnému ochrnutí směny střevní, se zvyšování pH a stagnací pasáže se masivně množí nežádoucí bakterie i kokcidie (záleží jaké infekční zárodky se v chovu vyskytují, nesmíme podceňovat taková opatření jako jsou karanténa nebo dezinfekce chovatelského zařízení) a poškození střeva se dále maximalizuje,
přebytek škrobu v krmné dávce může zhoršovat metabolické problémy u mladých králíků, opatrnost je na místě nejméně do 3 měsíců stáří králíčat. Nestrávený škrob se dostane až do slepého střeva, stává se živným substrátem pro nežádoucí mikroflóru a patologický metabolický proces se dále prodlužuje. Neschopnost využití energie ze škrobu krmiva rovněž zhoršuje dopady přebytku dusíkatých látek v organizmu. Výsledkem je těžké celkové metabolické postižení organizmu, jehož jedním z příznaků je postižení střev podle individuální situace od stagnace pasáže obsahu až po průjem. Samotný průběh může mít velmi variabilní průběh závislý na řadě okolností, např. působení tlaku střevních plynů v dutině břišní a hrudní, množství bakterií a jejich patogenita, vstřebávání různých i bakteriálních toxinů, dehydratace – ztráta vody a minerálu, prohlubující se poruchy acidobazické rovnováhy atd. Vzhledem k tomu, že se jedná především o těžkou metabolickou disbalanci organismu typu alkalózy s poruchou motility stěny střevní a aktivní trávení, je léčení velmi obtížné, komplikované s poměrně malou nadějí na úspěch jen v počátcích procesu (tj. v okamžiku snížení příjmu krmiva a vody). Právě proto má obrovský význam prevence, hlavně v oblasti výživy a krmení rostoucích mláďat.
Snad nejčastějším chovatelským dotazem je stížnost na občasné problémy u mladých králíků i když se chovatel snaží respektovat výše uvedená doporučení k co nejlepší péči o králíčata.
Velmi často jsou postižena nejsilnější mláďata ve vrhu, která z plného zdraví a při vynikající kondici přestanou přijímat krmivo, straní se ostatních v kotci, zatímco před tím byla nejžravější. Odpověď je možno najít ve výše uvedených řádcích. Nejsilnější mláďata při společném ustájení v kotci (zpravidla odstavíme celý vrh 4 – 8 mláďat) mají možnost přijmout obiloviny prakticky podle libosti, pak přijmou méně sena nebo slámy, mají přebytek bílkovin a škrobu při současném nedostatku vlákniny a během několika dnů nastupují popisované zdravotní komplikace.
Navíc je nutno počítat s individuálními rozdíly u jednotlivých zvířat řada chovatelů vypozorovala rozdílnost nároků některých plemen na krmení včetně zvýšených nároků na obsah hrubé vlákniny v krmné dávce. Přesné dávkování i podle individuálních potřeb (nejen podle velikosti králíka, stadia růstu nebo reprodukce) je často „tajemstvím“ úspěchu špičkových chovatelů.
!!! vhodnost ovsa jako nejlepšího jadrného krmiva pro králíky – vysoký obsah vlákniny nestravitelné i stravitelné, proti jiným obilovinám nízký obsah škrobu, ze stejných důvodů vhodnost otrub.

použití větviček dřevin jako ohryzu pro všechny kategorie králíků – obsah ligninu.

značná spotřeba slámy, kterou králíci konzumují s pozitivním dopadem na jejich trávení, totéž platí i o seně horší kvality ze starších porostů.

vhodnost použití krmiv jako cukrovarské řízky nebo jablečné výlisky (obsah vlákniny, pektinu),

vhodnost topinamburů – místo škrobu obsahuje jako zdroj energie inulin.

dávkování krmné dávky přesně tak, aby všechna chovaná zvířata měla stále chuť do krmiva, aby se při příchodu chovatele „dožadovala“ krmení.

překrmování králíků, byť hodnotným, kvalitním krmivem, je nejrychlejší cestou k vyvolání trávících onemocnění a ztrátám zejména mladých králíků.
!!!