co se stalo kohoutovi?

[Lisbeth]

Tady jsem si vypůjčila foto z nějakých stránek, snad to nebude vadit. Je to dominant zlatý, jsou to moc hezké světlé slepičky. Tedy nám se líbí
https://shop.lihen-studenec.cz/kuricky/ ... -d902.html

[Františka.]

Z chování svého kohouta jsem opět vyvedená z míry. On všechno ví, předvádí slepicím, co a jak mají dělat, a to úplně přesně a do detailu. Ony jsou spokojené a řídí se tím. Např. některé slepice snesou vejce, ale nikdo o tom neví. Kdákají jen některé slepice. To asi není správně. Včera kohout šel, sedl si na hnízdo, vstal po chvíli a krásně zakdákal úplně jako slepice po snesení vejce. Myslela jsem dosud, že to je prostě slepičí hlášení, že kohout by ho neuměl. Dnes už kdákaly všechny. Nevím, kde se to v něm bere, asi pud a hormony zároveň. Je z líhně a když sem přišel se svým hejnem, měli všichni trochu rozpačité chování, což se změnilo velmi záhy, jen co dostali naprostou svobodu.

[Profesor1]

Dneska jsem zabíjel dva kohouty.
Jeden takový zakrslík od malička. Přičítal jsem to vápence, kterou měl od mala na nohách. Když se snažil občas zakokrhat, bylo to jako mutující prvňáček.
Při kuchání jsem zjistil příčinu jeho zakrpatění. Byl to kapoun od narození. Taky jsem ho nikdy neviděl skákat po slepicích.

[Františka.]

Zajímavé. Musela tam být nějaká další souvislost, protože jinak kapouni vyrostou víc než nekastrovaní. Aspoň jsem to vyčetla, když jsem vymýšlela, co s kohouty, když je jich víc než slepic.
Ten kohout neměl vůbec žádné rozmnožovací orgány?

[čobanak]

No ale gdi se kohouťi kastrujou?Neňí třeba nejprv nechat ťelo virůst a až pak kastrovat?Neďelá se to u hřebců kolem roku?

[Františka.]

Ano, kohouta necháte vyrůst, ale přesně nevím, kolik mu má být, aby to mělo vliv na maso. Jenže se mi nelíbí postup, to už je lepší je zabít, než je takhle mořit.

[čobanak]

No právje,jak se to ďelá,gdiž je to vevňitř.To se ňejak viháčkuje?

[Františka.]

Vyřízne se to nebo rozdrtí třeba kamenem, v prvním případě to udělá veterinář, což je drahé, v druhém Vietnamec, což je nezákonné. Pro kohouta je zbytečné trápení oboje, sníst ho můžou lidi i bez toho.

[Profesor1]

Co měl a neměl dál jsem nezkoumal. Byl to od mala takový krpec, tak že vývojová vada.
Kapoun v pravém slova smyslu to nebyl .
Překvapilo mě, že neměl ani náznak varlat.

[Františka.]

Dočetla jsem se, že kdosi ukradeného kohouta vrátil po 25 letech. To se dožil neobyčejně hodně, řekla jsem si. A on byl původně pozlacený na korouhvi . https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-a ... .seznam.cz

[Františka.]

Víte někdo o způsobu, jak zmírnit kohouta? Už jsem tu psala, že mám skvělého kohouta. Opravdu se stará o své slepičky, nic mu neunikne, je galantní a k nim jemný. Jenže já jsem pro něj úhlavní nepřítel. Naštěstí na jiné lidi neútočí a snad se to nezmění. Jak mě uvidí, skáče mi na nohy a klofá mě. Mívám holínky, ale bez nich mi udělá modřinu nebo i přes kalhoty proklovne kůži. Není to strašné, je lehký. Pořád na něj mluvím mírně, když krmím domácího kohouta a některé slepice z ruky, přijde taky a vezme si, i když surovějším způsobem. Jakmile se postavím a už nejsem krmič, je připraven k boji. Kdykoliv se blížím k místům, kam snášejí slepice vejce, odhání mě a pořád chodí vedle mě, abych tam nešla. Chápu to, je udatný, přes svou štíhlost je impozamtní a výborně své hejno ochrání. Nechci ho zabít, dalšího španěla v ČR neseženu. Patří to k plemenu, ale trochu mírnějšího bych ho potřebovala. Jedině když mám u sebe koště, nejde ke mně, ale s tím se nedá chodit všude. Osobní zápas nepomohl, odhazování nohou, když na ni skočil, taky ne. Po zlém to nejde, po dobrém taky ne.
Určitě to nebudu řešit jako arus pekáčem. Ale jak zklidnit nervózního španěla ?

[přezdívka]

Počítejte s tím, že časem se bude jeho agresivita zvyšovat. Je zajímavé, že se většinou zaměří na jednoho člověka. V loňském roce jsem se rozloučila s kohoutem plemene araukana. Letos jeho štafetu převzal kohout plemene brakelka stříbná. Při tom manžela si nevšímá ani jeden. Až mě doopravdy naštve, tak skončí v polívce. Hejno bez kohouta nezůstane. Je jich tu ještě několik čekatelů na teplé ubytování v troubě a až začnou kohouti docházet, tak si objednám vejce a zase něco nalíhnu. Aby byla cízí krev.

[Františka.]

Přes zimu, když nesnášely slepice vejce, to s ním šlo. Takže myslíte, že se s tím nedá dělat nic? Nějak ho přelstít?

[čobanak]

Zlej kohout na mňe útočil každejch 14 dňí.Musel jsem ho stlouct do krve,úplňe si ho podmaňit,abi to chvíli vidrželo.

[Hhippie]

Je to strašně zajímavé, jak jsou někteří jedinci dominantní.
Taky se snažím se zvířaty vycházet po dobrém. Ale věřím, že jsou jedinci, se kterými to nelze.
Možná už jsem někdy psala - Nezapomenu na vyprávění táty, myslivce, jak měl jeho kamarád myslivec jagteriéra, kterého každé ráno musel zbít a pes pak pro ten den poslouchal a choval se slušně. Jakmile to neudělal, skončil majitel pokousaný. Pes prostě s každým novým dnem zkoušel, zda vyhraje boj o vrchol v hierarchii smečky
Nejspíš je to i osud mnoha kohoutů, beranů a dalších samců v jejich smečkách, hejnech a stádech…

[Františka.]

Myslíte, že prostě potřebuje dokázat, že to tam vedu já? Jako u koz, tam to tak teď funguje a taky jsem musela přijít na to, jak je o tom přesvědčit. Jenže tam jsem vzdáleně použila metodu Pata Parelliho od koní a snažila se jednat jejich způsobem. Nejsem si jistá, co se mi nabízí u toho kohouta. Já vidím, že je brání. Jsem největší škůdce a znemožňuju mu vytvořit obrovské hejno, když mu kradu vejce. Už to ani nemůžu dělat tajně, mám ho pořád v patách. Když jdu jinam, nechá mě. Zbít ho? Zkusila jsem to, samozřejmě ho přemůžu, ale fakt nemám žaludek na to, abych denně kopala do kohouta, kterého když nakopnu párkrát, lehce zabiju.
čobanaku, jak se s tím kohoutem perete?

[Jana P.]

Napadlo mne, co ho chytit vždy hned a zavřít do bedny , na celou dobu co je třeba pracovat kolem zvířat. A tak opakovaně. Třeba to pochopí.

[Františka.]

To možná není špatný nápad. Zatím to zkusím tak, že když je budu pouštět z kurníku, vezmu ho do náruče a budu ho hladit a pustím ho, až budu chtít já. Když přišel, byl mladý a dal na sebe sáhnout, byl připravovaný na výstavy. Později už mu bylo mu divné, že jsem nosila domácího kohouta a ten se nebránil. Zkusím to, díky za nápad.

[čobanak]

Vzal jsem jabloňovej prut a sešlehal ho,až prostrčil hlavu plotem a rezignoval.Ale ňegdi to jen předsťíral a gdiž jsem toho nechal,znovu povstal a já musel pokračovat.Takovího kohouta jsem ale mňel ješťe než u mňe bidleli ďeťi.S ťema bich si to nelajz.

[Hhippie]

Františko, rozumím důvodům, proč si toho konkrétního kohouta chcete nechávat.
Kdybych řešila takovouhle situaci já, tak já bych se ho prostě zbavila právě proto, že se nechci na těch zvířatech dopouštět násilí. Protože mnohdy je to zkrátka nekonečný boj viz berani. Stejně všichni skončili v mrazáku. Dokud se s nimi dá domluvit vcelku po dobrém, občas je člověk usměrní, tak ok. Jakmile začne být agresivita vůči člověku normou… pak nechci takového jedince chovat. Už jen proto, že nechci každodenně používat násilí a mít výčitky, že jsem zlá na svoje zvíře…
Podle mě častá manipulace “omezení na svobodě” se zvířetem typu drůbež je prostě neustálý stres. Pro mě by to byl i osobní stres - jestli se dnes domluvíme při chytání a oddělování v klidu, jestli při vypouštění po mě znovu nepůjde, atp.