PASENÍ - povídání o něm, postřehy

[Františka.]

Včera náhle padla taková mlha, že jsem málem zabloudila, a kozy jsem prostě nechala jejich osudu a došla domů bez nich. Kdyby bylo zle a nemohly najít cestu, někde přenocují a vrátí se, až se mlha zvedne. Zatím to tak bylo vždycky. V poslední době je obvykle domů vede jedna z drzejších koz, těší se na domov a na lidi a samozřejmě hlavně na něco na zub za to, že se pěkně vrátí domů. Není vůdkyní stáda, nemá rohy, jen je velmi ochočená a snaží se předběhnout ostatní, aby byla u lidí co nejdřív. Na včerejší situaci ale neměla dost zkušeností. Po dlouhé době šla první jejich opravdová vůdkyně. Je jí 13 let, jindy chodí někde mezi posledními, rychlosti mladých už nestačí. Tentokrát to byla ona, která je dovedla i v husté mlze domů. Nedávno mi říkal jeden zootechnik, že už bych ji měla porazit, protože je neekonomické ji dál držet. Nechápal, když jsem odpověděla, že ona už nějakou dobu nemá ve stádě vyloženě produkční úkol, považoval to za zcestný soucit. Ale včera mi potvrdila, že jsem měla pravdu já, a ne nějaký "odborník", který všechno přepočítává na peníze. Kdyby ještě dnes ráno stádo někde bloudilo, jak by se to přepočítalo?

[čobanak]

Mi taki máme v kravíňe bejka na dožiťí.Je hrozňe hodnej a žije mezi suchařkama.Teď mňe napadá,jestli bi ho na jatkách vůbec vzali?

[PavelIV]

Vzali, pak bude v Tescu v akci. Ale moc by za něj nedostali - ale určitě lepší ho levně prodat na jatka než platit kafilérce.

[čobanak]

Tak asi bi ho časem vzali,ale neňí to úplňe snadné,dostat staré zvíře na jatka.Třeba v tom kravíňe,gde jsem ďelal loňi,tam na jatka brali 3-4 krávi za mňesíc.Občas se toho ňejaká aňi nedožila.Gdiž se neodhadlo,že bi mňela jít radši na nutku,tak ňekolik tejdnů třeba čekat nevidržela.A letos už mam i zkušenost z jiného kravína-krávi už bili připravené,že pojedou,ale pak je ráno hnala šéfová do dojírni,že se nevešli do jatečňího vozu,tak až za tejden.Žádná teda nebila na smrt,tak to nevaďilo.V dobje kovidu to bilo ješťe horší.Školňí jídelni bili zavřené,tak požadavki na staré krávi bili minimálňí.

[čobanak]

Kozel je jeďinej,gdo dnes žere jehňedi.

[Františka.]

Dnes dvě kozy nejdřív zůstaly, nemohly se odloučit od svých dětí. Pak se stádo vrátilo je zkontrolovat a protože všechny děti už spaly, tyhle dvě obětavé se přidaly a šly taky. Včera jedna šílenka chtěla vzít dítě s sebou, ale došlo těsně za vrátka, byl mu jeden den a víc sil už nemělo. Matka řvala, nevěděla, jestli jít nebo zůstat. Vzala jsem to dítě do náruče, uklidnila ji tím a šli jsme. Je to těmi mladými zase blázinec, aby je člověk uhlídal.

[Františka.]

Předpředevčírem večer se stádem dospělých proklouzla ven i dvě pětidenní kůzlata. Myslela jsem, že jen jedno, ale mezi černýma nohama ti malí černoši vidět pořádně nebyli, takže jsem se spletla. Že chybí druhý, jsem poznala až druhý den. Vzala jsem tedy ráno stádo a šli jsme tudy, kudy o den dřív. Nenašli jsme ho. Matka pořád řvala a volala ho, ale nic. Vrátili jsme se a já už počítala s tím, že to bude oběť lišce, že taky potřebuje žrát. Ten den od rána celý den pršelo, v duchu jsem viděla vysílené prochladlé kůzle, ležící někde v křoví. Dneska jsme šli zase tou cestou a taky jo, ležící v křoví bylo, ale žádné prochladlé a vysílené. Když nás uvidělo, vyskočilo, pěkně suché a bylo vidět, že se trochu páslo, ani nemělo prázdné břicho. Mělo pěkný suchý úkryt, kam vůbec nepršelo. Když jsme tamtudy šli předtím, asi spalo a proto jsme ho nenašli.
Kozy si z té ztráty vzaly ponaučení. Dnes jedno jiné kůzle zase chtělo jít taky a šlo, ale matka ho hlídala jako oko v hlavě a když bylo unavené, vrátila se s ním sama dřív.

[čobanak]

U nás matka kůzleťi utekla a to zůstalo s ovcema.

[Františka.]

Dosud chodila na pastvu vždycky tak dvě tři kůzlata, stihla jsem vždycky zavřít vrátka dřív, než se vyřítili ven další. Dnes jsem to nechala osudu a šlo na pastvu 17 kůzlat. Všichni se vrátili domů, pásli se jen asi hodinu, daleko jsme nebyli, jistota je jistota. Tím to začalo, teď už se budou postupně vždycky přidávat další a další a za pár dní půjdou všichni.

[Hhippie]

To musí být banda!

[Františka.]

Dnes začal jeden z malých hltavců pěnit jako při mytí nádobí. Nejsou ještě zvyklí na čerstvé zelené, někteří byli zatím jen na mléce, sem tam seno, jsou ještě dost malí. Naštěstí jsem kůzle snadno chytila. Promačkala jsem mu bříško, chvíli ho chovala hlavou s vyvýšenou hlavou, trochu ho natřásala a za chvíli bylo v pořádku.

[Františka.]

Dnes bylo nádherně, na obloze bylo tři na 23. hvězd, z nichž bylo vidět tři miliony. Já jich viděla míň, ale hodně. Vzduch vlažný, tráva voňavá, kozy jen ukusovaly a pomalu v řadě postupovaly. Představuju si, že se takhle pasou ovce, ale nevím, nikdy jsem je nepásla. Nepotkali jsme živou duši, krása. Naštěstí. Kdyby mě totiž někdo slyšel, asi by se divil, co to vykládám. Jedno kůzle asi bylo z poslední nejmladší várky a ještě nebylo na pastvě. Nebylo vzadu, pořád se drželo ostatních, ale pomekávalo ustrašeně a nepřestávalo. Už byla tma, cizí prostředí, kdepak je domov, proč tady mám chodit sem a tam, když tu není mlíko? Začala jsem na něj mluvit: Ale neboj se, vlci tu nejsou, medvědi taky ne, šakali jsou dost daleko, psi jsou už zavření v paneláku, tmy se bát nemusíš, všechny mamky i taťkové jsou tady a já tě taky pohlídám. No podržte se, ono fakt přestalo .

[čobanak]

U nás bilo trochu matňe.Sousedka říkala,že je to písek ze sahari.

[čobanak]

paseňí v turecku https://www.youtube.com/watch?v=oTSthO4xFwQ

[Františka.]

Poprvé jsme letos došli až do cíle. S těmi malými kůzlaty to není jednoduché, chodí si, kde chtějí, pak mámy jdou za nimi a dojdeme někam úplně jinam, než máme. Dnes to tedy byl úspěch. Musí se jít tak 4 km a šla i kůzlata, kterým je asi 10 dní. Doma zůstala jen dvě dnešní. Kromě jednoho kůzlete, které jsem už ke konci cesty nesla, ušli všichni všechno, do kopce lezli bez problémů a neztratil se nikdo. Kozy už jsou poučené ztrátou dvou kůzlat hned na začátku. Sice se druhý den našla, ale od té doby si mámy hlídají děti jako oko v hlavě. Navíc se tu pořád potlouká liška, ony ji vidí a slyší štěkat. Před chvíli slyšely, jak něco řvalo, když to ulovila. Kvůli tomu všemu si kůzlata hlídají líp než jiné roky. Stávalo se dřív třeba, že matky běžely dopředu a děti vzadu bloudily. Musela jsem je hlídat já. Teď se jim nevzdalují, jsou semknutější a pohybují se tak, aby žádné kůzle nezůstalo moc vzadu. Snad jim to vydrží.

[Františka.]

Četla jsem si začátečních několik stran tohoto vlákna a na nich se arus odvažuje pást své ovečky nebo je aspoň přehnat. Nevíte, jestli se nakonec odvážila? Dlouho tu nebyla, třeba odpoví sama...

[Františka.]

Vzhledem k tomu, že dnes není nijak obecně přitažlivé počasí, páslo se hezky. Nikde lidi ani psi, to je příjemný stav. Hhippie píše, že nemají pastvu, ale u nás je toho zase dost, ani není třeba chodit kdovíjak daleko. Je teď ta nejlepší doba, všechno bují. Obilí už je vysoké a nechutné, takže moc nemusím hlídat, aby tam nelezly, všude dost keřů i trávy, takhle bych to nechala celý rok.

[arus]

Františko, nezkusila jsem to. Nikdy jsem nenašla dost odvahy to vyzkoušet. A teď už nemám ani důvod. Mám velký přehrazený pozemek, který ovce spasají postupně.

[Františka.]

Protože jste se neodvážila, našlo se jiné řešení. Protože mě nikdy nenapadlo s kozami nechodit, jiné řešení se neobjevuje nebo mi připadalo neatraktivní a dál jsem ho nerozvíjela. Je to jako dva kruhy s průsečíkem, kde jsou zvířata.

[Netopýr]

Chodit pást zvířata a nemít pastviny,je jako jít do supermarketu bez peněz a najíst se tam.