Nevím, kam s tím - nakonec byla radost nebo spíš úleva, ale jinak nervy v kýblu.
Na včera byla objednaná inspektorka na zvážení těch dvou nejmladších (ročních) jalovic. Že až bude hotová na jednom chovu v okolí, tak zavolá, já vyrazím z práce, prostě všechno na pohodu naplánovaný. Jenže všechno bylo jinak. Zavolala v 11, já musel ještě něco v práci dodělat, tak jsem jel bez oběda.
Jak si tam u klece chystala váhu a já je lákal do malý ohrady na šrot, tak zrovna ty dvě nejmladší zůstaly chvíli stát v průchodu a já byl uvnitř. Ostatní víc koukaly na cizí ženskou než na šrot. Asi udělala nějakej prudší pohyb nebo přibouchla dveře od auta - jedna plašanka a za ní všechny ven z ohrady, teda kromě Boženky, která si v pohodě vyžrala všechny kýble a pak teprv utíkala za stádem. Tak jsme je zkoušeli nahnat, marný - na 3 ha ve třech to nešlo, tak jsem jel pro posilu. Strejda tam měl psa, než jsem jel, volal jsem na něj nejmíň 3x ať jí někam uváže. Maliňák, nikdy nepásla. Než jsem přivezl kamaráda, tak nadšený, že je zahnali - jenom 3 zdrhly tímhle směrem. Myslel jsem, že mě trefí. Motaly se v místech, kde normálně pasu a stavím přechodnej ohradník (2 ze 3 už tam vloni byly), kterej tam teď samozřejmě nebyl. Je to trochu džunglovatý, vždycky nám zdrhly.
Tak jsem akci odpískal, sednul na vyvýšený místo a číhal jestli nepůjdou zpátky. Po dvou hodinách mě to přestalo bavit, šel jsem k nim, chvíli šly správným směrem, pak mi zase utekly. Tak jsem šel dopustit vodu a jel se konečně najíst - to už bylo 19 hodin. Když jsem jel zpátky, viděl jsem je zase se v pohodě pást nedaleko. Začaly zdrhat když mě viděly na 30 metrů

a za horizont, tak jsem vůbec nevěděl, kam mrchy běžely. Rezignovaně jsem si sedl na pařez na místo, odkud je asi nejlepší výhled a čekal, jestli se někde neobjeví. K mýmu překvapení se asi po půl hodině objevily asi 100 m ode mě. Musely o mě vědět - modrá košile i montérky proti lesu. Nic jsem nedělal, protože měly dobrej směr, ale teda postupovaly při pasení hodně pomalu. Nakonec se přiblížily k ohradě tak blízko, že už je zmerčily ty zbylý 4 a začaly na sebe bučet. Chtěly ke stádu, ale povalit ohradník jsem si nemohl dovolit, protože by logicky mohly zdrhnout i ty ještě uvězněný. Tak jsem zkusil fintu se šrotem, abych je přiblížil k bráně - děsně mi vržou dveře, tak na to vždycky přijdou

. Zavřený přišly, ale uprchlice se mi po opačný straně ohradníku nepřiblížily, naopak ani už nebučely. Zahlídl jsem nějaký zvíře (mohla to bejt i srnka) za ohradou úplně na druhý straně. Šel jsem se podívat, jestli tam náhodou nejsou a ony byly v naší ohradě, kterou jsme se synkem už připravili před týdnem na pastvu (zatlučený kůly, vyměněný polámaný tyčky, napnutej vodič). Stačilo zavřít dvě brány (jednou z nich přišly) a nemohly utéct. Zavřel jsem jednu a potvory postávaly u tý brány do stávajícího výběhu/zimoviště. Zavřený krávy už byly jinde, tak jsem jim tu bránu otevřel a šel dál. Po chvíli si to jedna rozmyslela a šla dovnitř a ty dvě za ní. Uff, to už bylo 20:45 a viditelnost se rychle horšila.
Mohl jsem normálně zavřít tu novou ohradu a otevřít průchod, stejně je tam už asi o víkendu pustíme. Na fotce šťastný návrat (teda aspoň pro mě).
Samozřejmě, když něco zdrhne, tak jsou to ty nejcennější kusy - pořizovací cena těch 3 byla kolem 80 tis.