Broskvoň z pecky

[Františka.]

Broskvoně docela pěkně vzcházejí z pecky a ani se nemusí roubovat, aby měly chutné pěkné plody. Asi se nedá čekat, že to budou obří broskve, ale to nevadí. Mám jednu takovou malou, která roste teď druhým rokem. Prosím o radu, co s ní, protože se větví už asi 10 cm od země a nevím, jestli mám výhony zaštípat, aniž bych ji tím ohrozila. Broskvoně, se kterými jsem se dosud setkala, byly mrňavé krátkoživotné stromy, velmi náchylné na klejotok, byly vždycky roubované. Myslím, že by stromek z pecky mohl být odolnější, ale nevím, jak moc mu mám korigovat tvar. Přece jen broskvoňový keř je zvláštní, ale třeba to je přirozené. Mandloně jsou taky takové neuspořádané. Nevíte někdo?

[Kouťák]

Františko,můžete od spoda odřezávat větvičky a dělat kmínek,ale já bych to udělal až tak 4-5 rokem a větvičky zatím nezakracovat.Nebude z toho broskev žlutomasá,ale jsou také dobré.Měl jsem je mnoho let.

[Javorka]

Mám broskvoň, která je z pecky. Má docela dobré plody a ano, nejsou tak pěkné, ale rodí dobře a vydrží i zdejší podmínky.
Už mám několikátý strom a pořád rozdávám semenáčky. Bohužel se někdy pod tíhou plodů stromek zlomí, tak sázím další pecky.

[Kouťák]

Jitko,máš pravdu,že rodí dobře a dá se říci,že až moc a potom většinou neunesou tíhu a rozlámou se.V době,kdy jsem si je vypěstoval z pecky,tak roubované u nás nikdo neprodával,protože v našem kraji by je ani nikdo nekupoval.Měl jsem tři krásné stromy,ale časem let byl na ně žalostný pohled a poslední jsem vykopal v loňském roce.(viz foto)Neumím pěstovat broskve,neumím je řezat,ale snažím se nyní zapěstovat tři mladé.Dvě už rodí a ta kanadská také letos kvetla,tak uvidím.

[Tada]

Broskvoně docela pěkně vzcházejí z pecky a ani se nemusí roubovat, aby měly chutné pěkné plody. Asi se nedá čekat, že to budou obří broskve, ale to nevadí. Mám jednu takovou malou, která roste teď druhým rokem. Prosím o radu, co s ní, protože se větví už asi 10 cm od země a nevím, jestli mám výhony zaštípat, aniž bych ji tím ohrozila. Broskvoně, se kterými jsem se dosud setkala, byly mrňavé krátkoživotné stromy, velmi náchylné na klejotok, byly vždycky roubované. Myslím, že by stromek z pecky mohl být odolnější, ale nevím, jak moc mu mám korigovat tvar. Přece jen broskvoňový keř je zvláštní, ale třeba to je přirozené. Mandloně jsou taky takové neuspořádané. Nevíte někdo?

Jak je množíte z pecky prostě jenom pecku strčíte do země a je to? Jde to i z broskev z pecek kupovaných nebo ne?

[Františka.]

Ano, jen do země a vyroste to samo. Chce spíš nějaké trvale vlhké místo jako je hromada kompostu apod. Pak ji přesadím. Z jakékoliv broskve většinou něco bude.

[čtenářka]

Je teplo, přes 10st. Tak jsem ošetřila broskvoň proti kadeřavosti. Loni mi to zničilo celou úrodu, snad to letos bude lepší.

[Kouťák]

Také jsem včera postříkal championem .Stříkal jsem už v listopadu a nevím,zda nepostříkat ještě jednou před květem.Loni jsem nestříkal a málem kadeřavost zničila tři broskvoně.Uvidím jak dopadnu letos.

[andre.marek]

Jj, na většině území už je aktuální postřik. Na dosti místech už je skoro pozdě. Doporučuji ještě jeden postřik, dle aktuálních teplot tak za 2-3 týdny od prvního postřiku, ale něčím jiným než mědí.
Ta by se neměla opakovat po sobě. Já v posledních letech použil Dithane, letos asi taky, ještě mám nějaké zásoby.

[Františka.]

Nezkoušeli jste někdo obírat postižené listy už od mladého stromku? Mému muži se tak podařilo odstranit skvrnitost z hrušně. Vypadalo to sice jednu chvíli, že stromek nepřežije, ale zvládl to a napadení se ubránil, už několik let plodí a roste pěkně. Možná by to pomohlo i u broskvoně. Nedá se to už u velké, ale třeba od dvouleté, když se něco objeví, obrat a spálit...

[andre.marek]

Pomůže to jako taková malá prevence, ale oslabuje to stromek a infekci to stejně úplně nezabrání.
Já mám v tomto jasno. Kdo chce u nás dopěstovat pěkné broskve a udržet strom v dobrém stavu více let, musí bohužel použít chemii.

[Františka.]

Musí se používat pořád nebo stromek zesílí a zvládne to sám. A ještě jeden dotaz, pokud někdo zná odpověď. Je to zplsobeno tím, že broskvoně nejsou naše místní, jsou vlastně z jiného klimatu nebo tím, že je méně oxidu síry ve vzduchu? Nebo šlechtěním na plody a ne na odolnost? Nebo čím vlastně?
Našli jsme nedaleko broskvoň, pěknou, už vzrostlou, která má každoročně plno malých broskviček. Jsou jako větší švestky. Ničím takovým netrpí. Plody jsou chutné, jen jsou malé, ale i pecky jsou menší.

[andre.marek]

Bohužel pořád, ani velký strom není odolnější. Když se netrefí časově postřik, oslabí to ten strom hodně. Ale samozřejmě pokud už je velký, třeba jednu sezónu takto zvládne. když přijdou 2 špatné po sobě, už je to horší...
S tím vlivem - ono to bude od všeho něco.
Studené a vlhké klima podporuje růst houby (nejhorší je teplá zima, následně studené a dlouhé jaro - typické pro poslední roky u nás), méně síry totéž. Ta odolnost náhodných semenáčů je daná nejspíše selekcí - prostě ty neodolné už dávno nejsou.
Je pár odrůd, o kterých se píše, že mají zvýšenou odolnost, ale úplná rezistentní zatím asi neexistuje.

[Dena]

Máma na zahradě letitou broskvoň Redhaven, není kdovíjak velká, plodí obstojně.
Každý rok postřik proti kadeřavosti Kuprikolem ap. V nějakém časopise jsem přečetla zkušenost starého zahradníka který proti houbovým chorobám používal slabý roztok hypermanganu.
Zkusila jsem na broskvoni a révě, u nás to opravdu funguje. Pokud byla broskvoň postříkaná včas,kadeřavá nebyla.
To samé u révy, máme odrůdu Prim,když byl mokrý rok objevila se plíseň na listech, následně na plodech. Co jsem začala střikat hypermanganem jsou plody čisté. Loni bylo docela vlhko a plíseň se objevila až koncem září na pár listech, plody čisté.
To je moje zkušenost, možná že všude to fungovat nebude.

[Kouťák]

Deno,Hypermangan jsem odzkoušel jeden rok na rajčatech a většinou jsem ho používal na klíčkovou hnilobu při množení okrasných dřevin.Nebylo to špatné,ale na Red Havenku neplatí,tam byl dobrý Syllit,ale ten už není v prodeji.Dá se sehnat ještě v Polsku,ale objednaný nepošlou.U Red Havenky jsem loni musel oškubat všechno lupení a tak jsem koupil Champion,i když Kuprikol mám doma.Uvidím.Mám mimo dvou Red Havenek ještě broskev Erliglo.První dva roky byla bez kadeřavosti a postřiku a v loňském roce katastrofa.Pokud na nich bude letos kadeřavost,tak už jsem domluven s kamarádem,který bydlí kousek od Polska,že mi koupí Syllit a ten má účinnost na 100%, nebo se pokusím sehnat Dithane,jak radí André.Já mám nejraději odrůdy,které nepotřebují postřik,ať je to u čehokoliv a tak stále hledám,ale je to vždy jen mé pokusnictví.Meruňku mám v pokusnictví odrůda Hargrand a pokud nepůjde,tak už meruňky pěstovat nebudu.Vinnou révu mám vychytanou.Odrůda Rošfor nezmrzne,nemá plíseň.Jabloně Kup-155(Fany),Lipno a Zlatá Reneta postřik nepotřebují.Je to ale všechno od oblasti.U nás je vlhko,mechy,lišejníky a plíseň.Nechci ani psát,kolik stromů už jsem vysadil a za pár let vykopal.Jen na zdi ve dvoře je už pátá odrůda vinné révy, ale u Rošforu jsem velmi spokojen.

[Dena]

Kouťáku já bych taky nejradši nestříkala cokoliv vůbec, nebaví mě to.
Stříkám vlastně jen broskvoň a révu, jsou staré asi 20 let, réva plodí pořád bezvadně.
Syllit jsem taky používala na postřik meruňky, máme Velkopavlovickou asi taky 20 let a pořádně plodila vlastně jen jednou.Vždycky obalená květy a plody žádné. Dozvěděla jsem se že na vině je monilióza, že je třeba meruňku postříkat do květů, příští jaro postříkala a meruňka byla obalená krásnými plody. Další pršelo, nestihla jsem postříkat, pak do toho vlezlo něco jiného a tak má meruňka jen pár plodů na ukázku. Přemýšlím jestli jí porazit, no dám jí ještě šanci, prořežu a třeba letos stihnu i ten postřik.
Jabloně nestříkám, máme letité 4 čtvrtkmeny nějakých starších odrůd, loni jsem je silně zmladila, letos prořízla, vypadají snad nadějně, jablka jsou to dobrá.
Pak ještě tři vysokokmeny, jedno panenské české, manžel tvrdí že už je mu sto let, bylo někdy v padesátých letech přesazené od původní chalupy. Další dvě nevím co je ale jsou moc dobré.
Minulý týden syn porazil dva vysokokmeny, už opravdu dožívaly.Jeden byl stará odrůda Croncelské, moc dobrá u nás pozdně letní. Druhý Bláhovo oranžové, moje oblíbené.
Už předloni jsem je naroubovala do koruny letní jabloně, myslím Hana. To je mladý stromek, rouby se chytly tak snad bude oranžové zachováno.
Ještě mám moc ráda starou odrůdu Starkrimson, rouby od známého jsem naroubovala na semenáč, loni bylo osm plodů, výborných ale stromek jako celek nevypadá moc dobře, asi jsem málo řezala a zababčil.
U nás vedro, sucho a mechu máme taky plnou zahradu, lišejníku a plísním se taky daří.

[Hhippie]

Když jsem dávala dohromady dům po tátových ridičích, ve kterém jsem chtěla bydlet, na mikrozahrádce se dvorkem jsem zasadila nektarinku. Mám moc ráda nektarinky. Nikdo jí nikdy řízeně neřezal. Táta jí některý rok zvládne nastříkat, ale někdy taky ne. Je ale každoročně obsypaná. Má maličké plody, velikosti meruněk, ale velmi chutné, sladké.
Je na velmi suché neúrodné půdě, víc prachu než hlíně, je to nějaká bývalá navážka. V absolutním závětří - z jedné strany je dům (asi 20 m od stromu) a ze tří stran do 4 metrů zdi zahrady.