Nově vysazené ovocné stromy

[andre.marek]

Já bych je položil a lehce přisypal vlhkou hlínou. Takto lze uchovat výjimečně v nutných případech i přes zimu.
Větve teď nechat, na jaře v době rašení výrazně zredukovat. Lze udělat takový provizorní střih teď pro snížení odparu přes zimu, třeba na polovinu, zatřít balzámem a na jaře řez dokončit. Ty řezy nyní se můžou hůře hojit, může vzniknout klejotok.

[Františka.]

Taky dobré. Jenže to čtu až teď a už jsem je zabalila do volného mokrého hadru a překryla proti vyschnutí. Aha, vlastně peckoviny teď ne, to mě nenapadlo. Mají všechny pět proutků jako korunku ve výšce dva metry. Jsou moc pěkné. Tři odrůdy,dvě jsem si nestihla přečíst, jedna je Kaštánka, ta je výborná.
Takže na jaře nechám pět, ale zkrátím je na polovinu nebo nemusím vůbec krátit, když korunka už je a je to vysokokmen?

[andre.marek]

Já bych je zkrátil, podpoří to růst.

[Hhippie]

Nejsou to už úplně nově vysazené stromy, ale prostě mi ty ovocné stromky dělají pořád starosti, že se jim nedaří z různých důvodů..

1., 2. foto Díry v mladé jabloňce
3.,4. foto převislá moruše se prostě odmítá rozrůstat jako převislá a vytváří strom
5.,6. foto oloupaná kůra na ringli
7.,8. foto rozpraskaná višeň

…

Máte k tomu prosím někdo něco, jak jim pomoci?

[andre.marek]

Jabloň bych asi neřešil, chce to trochu péče o strom ať pořádně roste a tohle by měl zahojit. Co ty větve pod tou ránou? Co to je zač? To vypadá jako už 2 leté výhony, ty už měly být dávno pryč - pošli foto celého stromu. Určitě přihnojit vše, i v sezóně na list.

Ty peckoviny s lišejníky také vypadají že moc nerostou - podpořit řezem, prosvětlit a přihnojit.

Moruše je roubovaná, celý ten nový výhon ti na 99% roste zpod roubu, bude to planá podnož - celý ten výhon u kmene čistě odříznout. Ale raději to ještě buď pořádně prohlídni, nebo vyfoť z jiného úhlu.

[Hhippie]

Nene, stromky stříháme každý rok. To jsou loňské přírůstky.
Ty jabloně docela jdou, ale ostatním stromům se nedaří.
Jediná ta ringle je pěkná, ale ta zas neplodí. A navíc se jí takhle začaly odlupovat ty větve v některých místech..
A meruňka docela roste.
Ale třešeň už budu sázet třetí - ta nejde vůbec.
Ta višeň na obrázku je už 7 let v zemi a přírůstky nemá skoro žádné.
A švestky a hrušky různé, co jsme zasadili, také buď umřely nebo jsou stále stejné.
Nejspíš je tak velký okus hlodavci, že prostě nemají z čeho růst.
Je fakt, že umělé hnojivo nepoužíváme. Jen dostaly kompost ke kmínkům… jinak trpí na hmyz a nerostou.. jen jabloně, co se sázely do pletivového balu, prospívají o kus lépe. Ale evidentně je taky něco napadá… fakt nevím, co s tím..
Když se sucho, tak zaléváme z velké hadice a necháme promáčet, takže suchem by trpět až tak neměly…

[andre.marek]

Můžeš poslat fotku celé té jabloně?
Vím že taky bojuješ s hryzci. Je nutné pletivo na kořeny a nedat jim klid - žádný mulč, žádná tráva kolem kmínků, pravidelné okopávání. Jiný recept jsem zatím nenašel.

Pokud nepoužíváte umělé hnojivo, je třeba dodat živiny jiným způsobem.
Každoročně (nebo minimálně co dva roky) na podzim kvalitní hnůj v celé rozloze koruny, ideálně lehce zarýt. Na jaře pak kompost a nějaký dusík - kvašené kuřince.
Bez živin ti to prostě neporoste.

Já spotřebuju v sadě každou sezónu 50kg hnojiva na jaře, přes sezónu pak ještě nějaké kilo dusíku (močovina, nebo ledek), k tomu hnojivo na list, na podzim 100kg vápence.

[Hhippie]

Posílám fotky.
První ta jabloň s dírama.
Druhá meruňky, kdy jsme se snažili zachovat rozestupy mezi stromy s předpokladem, že ta starší umře, protože byla asi z 2/3 obvodu kmínku odrbaná až na lýko od srnce. Přežila a ta menší je tam navíc a trpí. Asi je na čase jí vykopat
Další je višeň (rozpraskaná u terminálu plus lišejník)
Další je ringle (rozpraskaná kůra na některých větví)
Poslední fotky jsou té moruše. Ta planá větev je docela vysoko a neviděla jsem tam roub (to neznamená, že tam není).

[andre.marek]

Tak přírůstky jsou docela slušné, to jsem čekal horší.
Jabloň pěkně odstrihej ty výmladky z kmene a ránu když se ti bude chtít, tak zatřít nějakým balzámem, ale možná ani není nutno.
Okopání a pohnojení samozřejmě ještě pomůže.
Višeň bych lehce prosvětlil, ale opravdu šetrně, ryngli určitě více prořezat v květu. Nezkracovat větve, řez tzv. na převod.
Moruše je určitě planá - celý ten výhon pryč.

[Hhippie]

Seš skvělej! Já moc děkuju!
Já zrovna “brečela” manželovi, že pro mě největší odborník na ovocné stromy musí být na druhé straně republiky..
Mě s prostřihem těch mladých stromků jezdí pomáhat kamarádka… ale nemyslím si, že o tom bůhvíco ví… ale ví víc, než já a má odvahu víc střihat… ono ty jabloně už stejně pomalu budeme muset nechat jejich osudu… jsou to vysokokmeny starých odrůd… ty si stejně potřebují růst podle svého ale ten začátek, založení koruny a tak, to jsem prostě nechtěla podcenit, aby to nebylo křoví už od začátku

[Kouťák]

Hhippie,André poradil všechno.Stromový balzám používám stále a stačí nožem očistit a pořádně namazat.Ono se to do roka zavře.K tomu hnojení.Bez hnojení nelze.Když jsem měl holuby,tak hnůj od nich bylo to nejlepší co znám.Nyní každou zimu na sníh vyhážu kolem stromů nejméně 10 kg NPK.Nyní na jaře to ale nejde.To by jsi pouze podpořila trávu a plevele kolem a strom by z toho neměl vůbec nic.Třeba na broskve doporučují ke každému stromu 1 kg NPK.Udělal jsem to předloňskou zimu a nestačil jsem se divit jak broskev pookřála,ale byl zase mráz,tak nic.Příčina těch bolístek na kmenech není nic jiného než špatně použitá podnož.Šmejdi používají podnože,aby mladý stromek rychle vyrostl a byl co nejdříve prodejný.Co se stane další roky je nezajímá.Školí mě zahradník z Otína a už mám od něho 6 nových stromků a nestačím se divit jak krásně rostou.

[Hhippie]

To mě mrzí. Ale jako laik bych ti stejně nepoznala, tedy tomu nedokázala zabránit.
Je to z jediného certifikovaného sadu na staré odrůdy. Víc pro to neumím udělat, protože tomu nerozumím, než vybrat co nejkvalitnějšího pěstitele..
Ale díky za upřesnění.

Takže teď nehnojit a nechat celou sezonu zas živořit?

S tím okopáváním… já se právě snažím vyvarovat zásahům do půdy kolem stromu, abych neporušila mělčí kořenový systém.
Takže se nemusíme bát a hnůj můžeme klidně zarýt?
Mám různé druhy hnoje: čisté koňské bobky z léta, klasický hnůj i s příměsí slámy ze zimy (čerstvý) nebo směsný od slepic a morčat z celého roku.. a kompost samozřejmě.
Ale jak tomu nerozumím, co je kdy nejlepší, tak nedávám skoro nic

[přezdívka]

Rozhodit kompost po obvodu koruny snad neublíží ani teď.

[andre.marek]

Hnojit určitě letos - u NPK záleží na formě, Cererit je třeba hůře rozpustný, ale teď je na něj ten správný čas. Dusík se vstřebává rychle, je dobře rozpustný, lépe na jaře, neodplaví jej voda.
Já používám YaraMila complex - ten se rozpouští dobře, používám tak na začátku března. Pak ještě tu močovinu, nebo ledek - při začátku pučení. Obecně dusíkatá hnojiva do počátku června, pak už raději ne, kvůli vyzrávání pletiv.
Zralý kompost můžeš nyní, hnůj už se nerozloží, ten je lepší na ten podzim. Mělkého zarytí se bát nemusíš. Já v příkmenném pásu kultivuji strojně - rotavátorem za traktor a normálně to prokopu cca 5cm do hloubky.

Podnože pod těmi vysokokmeny budou určitě semenáče - to je pro růst nejlepší, ale péči potřebují také. I ta prořezávka je nutná, není to tak, že staré odrůdy nepotřebují řez, to je jen taková pověra. Je to jabloň jako každá jiná. Některé nemusí mít třeba takovou tendenci zdrobňovat plody při menší péči, ale zase můžeš tímto způsobit střídavou plodnost co 2 roky. V prvních letech každoročně, po vytvoření koruny spíše udržovací řez, třeba co 2-3 roky dle růstu.

[Dena]

Moje zkušenost s ovocnými stromy. Po manželových rodičích zůstaly na zahradě dva vysokokmeny, jeden téměř stoletý odrůdy Panenské české a druhý nevím, jsou to moc dobrá jablka ranně podzimní. Potom jsme vysazovali my s manželem, jsou to nevím jestli čtvrtkmeny nebo polokmeny. Jestě letní Julii jsem sázela asi před patnácti lety. Hrušně a slivoně se u nás nedaří.Staré vysokokmeny plodí každoročně velké množství, Panenské jsou menší, druhé pěkná střední jablka. I ty téměř padesátileté plodí pěkně, ne každoročně všechny ale jablek máme na rozdávání.
Nikdy jsme jabloně nehnojili ani nezalévali, manžela zahrada nebaví a já na to nemám čas ani sílu. Rostou na jiźním svahu v nepříliš kvalitní písčitě půdě, 320mnm.Asi ty staré odrůdy byly odolnější, u starých podnože určitě semenáče, hluboko koření.Ty nižší stromy prořezávám každoročně, vysokokmeny loni prořezal syn a bylo to znát, jablka byla větší.
Před lety jsem vysadila odrůdu Topaz, podnož už jsem zapomněla a vydržela pár let a nikdy pořádně neplodila.
Nemám osobní zkušenost se zahradnictvím specializovaným na staré odrůdy jak píše Hhipie, ráda prohlížím jejich nabídku. Kamarádka si u nich objednala Matčino a když stromek zaplodil bylo to úplně jiné jablko.
Říká se že nejhloupější sedlák má největší brambory, u nás to funguje s jablky

[Profesor1]

..........
S tím okopáváním… já se právě snažím vyvarovat zásahům do půdy kolem stromu, abych neporušila mělčí kořenový systém.
.............

Děláš chybu Jaromíre.........
Právě ty mělké kořeny by jsi měla odseknout při rytí, nebo okopávání. V létě horní vrstva hlíny vysychá a strom trpí suchem. Když se mu ty horní kořeny odsekávají, tak to nutí strom tlačit kořeny dolů, kde je větší vlhkost - vláha.

[Františka.]

Pořád někdo někoho k něčemu nutí, už i ty stromy .

[Hhippie]

To je zajímavý náhled, to jsem nikdy neslyšela.

[Kouťák]

Františko,tak na tom je hodně pravdy.Zakoupíme šlechtěné ovocné stromky a nutíme je růst a plodit v našich podmínkách.Nerostou,neplodí,tak hnojíme,natíráme,stříkáme,ale ona je ta pravda někde jinde.Příroda mě naučila,že to není vůbec nutné.Dám příklad.Starý lom nedaleko mé chalupy.V kamení tam roste plno pláňat třešní a jejich kmeny jsou jak z alabastru,žádný kleitok,přírusty za rok víc jak metr.U mě 10 let starý stromek třešně Karina,nepřirůstá,spíše umírá.Zakoupil jsem před 4 roky další stromek také třešeň Karina a vykopal jsem,spíše vysekal ve skále nad chalupou jámu a zasadil.Tento stromek má přírůsty 1,5 metru ročně a už dávno přerostl tu mou ubohou třešničku v dolní části zahrady a krásně plodí.Daší příklad.Asi 2 km od jedné obce stával starý statek,který kdysi dávno vyhořel.Nedaleko zůstal sad jabloní,který pamatuji od mého mládí a statek už já nepamatuji.Jsou to snad stoleté jabloně a stále krásně plodí,i když se o ně nikdo nestará.K bývalým rujnám statku vede cesta a nějaké aktivisty napadlo,že tam kolem cesty nasázejí staré odrůdy jabloní.Stojí tam i cedule o jaké odrůdy se jedná.Jabloně jsou nyní asi 3-5 metrů velké, krásně rodí a stáří 7 let.Celkem po obou stranách cesty je nasázeno 60 jabloní.Nikdo se o ně nestará,neprořezává,nehnojí.Loni na podzim jsem tam zevedl manželku a ta se mi smála,abych svou zahradu zrušil,že takto si představuje ovocné stromky.

[Františka.]

Mluvíte mi z duše. Mám třeba hloupý názor a ten je, že by se měl člověk rozhlédnout kolem, co tam roste samo od sebe. Kde snadno vzcházejí třeba švestky, tam se jim daří a leckdy je tam lepší pláně než jinde vysazený roubovaný strom. Mám dojem, že se ty stromy často trápí, protože dobrovolně by někde nikdy nerostly. Když on ale člověk chce všechno řídit a chce mít nejlépe všechny druhy ovoce právě na své zahradě.