Nízký les, kopicování

[Jana P.]

Ale to víš že jo, zlatíčko .

[Jan]

doufám, že to tu není . Je to zajímavé, o co jsme pokrokem přišli.

http://zivebrehy.cz/wp-content/uploads/ ... my_fin.pdf

citace :

Dříve stávaly kolem každého potoka a cesty, na loukách, na pastvinách i v lesích. Najdeme je
na středověkých iluminacích, často je maloval Vincent van Gogh nebo Caspar David Friedrich.
Na obrázcích Josefa Lady na nich sedávají vodníci, jeden dokonce hraje hlavní roli v pohádce
o Otesánkovi. Dnes mají u nás nejčastěji podobu starých, rozlámaných vrb zarostlých v křoví
u potoka, ale může jít i o památné lípy na návsi, javory v ulicích, staré duby na strmých stráních
nebo buky na kamenných valech mezi dávno neoranými políčky.
Ano, řeč je o ořezávaných (a osekávaných) stromech. Bývaly nedílnou součástí krajiny, naši
předkové na jejich dřevě pekli chléb a jejich listím krmili dobytek. Místy dosud připomínají ně-
kdejší podobu krajiny a zapomenuté způsoby hospodaření. Jsou dokonalou ukázkou velmi inten-
zivního a přitom dokonale udržitelného hospodaření, která navíc staví docela na hlavu naše
představy o tom, jak intenzivní hospodaření škodí přírodě. Porosty ořezávaných stromů jsou totiž
přírodně neuvěřitelně bohatá stanoviště. V počtu dutin nebo nabídce obnaženého a trouchnivého
dřeva se ořezávané stromy přinejmenším vyrovnají pralesním velikánům. Jsou proto domovem
mnoha živočichů, hub a lišejníků, které jinak nacházíme jen v těch nejzachovalejších lesích. Jako
na ostrovech v moři na nich dodnes přežívá část přírodní rozmanitosti z dob, kdy lidmi intenziv-
ně využívaná krajina ještě nebyla agrární pustinou.
Dnes většinou topíme plynem nebo uhlím, dřevo pěstujeme v lese, pole a louky obhospodařují
stroje, jimž by roztroušené stromy jen překážely při práci. Šplhat kvůli pár větvím do koruny stro-
mu se chce málokomu. Teprve když ořezávané stromy ztratily svůj ekonomický význam a vytráce-
jí se z krajiny, začínáme doceňovat jejich přínos biologický, krajinotvorný i estetický. Jsou součástí
dědictví přírodního i kulturního, a mnohé krajiny bez nich nepůsobí kompletně. Ukazuje se, že
ořez stromů je vhodným způsobem péče o nejedno chráněné území. Navíc pár ořezávaných stro-
mů může na každé zahradě, v téměř každé ulici a za každou vsí sloužit zároveň jako ptačí budky,
broukoviště či včelí „hotýlky a restaurace“.

[Františka.]

Pěkný článek.
Pro někoho je osekání větví z živého stromu nebo jeho uříznutí "zaživa" nepřijatelné. Setkala jsem se i s tím, že i
jen ukousnutí listů keře a mladých větviček bylo důvodem k zavolání policie (na mě samozřejmě, protože bujné keře u cesty okusovaly moje kozy ). Uznali tu blbost, keře se stejně stříhají, potřebují trochu zkrotit. Trochu jsem odbočila .
U vrb se ještě vidí ořezávání, asi hlavně kvůli pomlázkám, na dřevo asi ne, ale obrážejí ze všech stran. Lípy to umí krásně taky, ale co kde vidím, odstraňují se naopak ty mladé výhony, když se strom pokácí. Když se prostě někdo rozhodne, že tam ten strom nebude, tak teda ne a basta. Škoda, kolem nás je tolik jídla a energie, jen to chtít využít a umět to,

[Hhippie]

Díky, Jane, moc pěkný článek