Během posledních hodin u nás padlo definitivní rozhodnutí. Zítra ráno zabiju matku této samice, co se včera okotila a nedopadlo to. Je jí už přes 6 let, spíš 7, musím se podívat do průkazu. Byla to také skvělá matka, proto jsem si jí nechávala tak dlouho, ještě loni měla poslední mladé, vlastně ani nevím, proč jsem si jí přes zimu nechávala, asi jsem tajně doufala, že to nedá a nebudu to muset řešit, ale ona to dala a úplně v pohodě. Nerada porážím tyhle staré samice, s kterými jsem průměrně 5-6 let a přeci jen člověk k nim prostě má vztah, ale nemá to perspektivu a jako maso do sekané ještě poslouží. Její dceři dám ještě šanci, jak mi radíte, i když mám pocit, že se definitivně zbláznila, protože dnes se znovu začala škubat a staví další gigantické hnízdo, jako kdyby se včera vůbec neokotila

Nechám jí určitě do začátku dubna být, dám dietku jen seno a voda, a pak dostane poslední šanci. Pokud to zase pohnojí, tak to má spočítaný, bude mi jí líto, dávala pěkné mladé, ale jestli je někde chyba v matrixu, tak to nemá smysl. Zbyl by mi tu tedy pouze pár, kde samec už je také tuším 3-4 letý, také se musím podívat do průkazu, nevím z hlavy, tže ten by potřeboval vyměnit také, ale to se uvidí až na podzim, jak to bude všechno vypadat a hlavně jak se osvědčí tato prvnička, co ji tu teď mám. Zatím se pěkně stará, mladé brání, tak uvidíme, když to k tomu bude nechám si jí, když to k tomu nebude, tak na podzim jí porazím také a budu rok bez králíků, však v mrazáku jich máme ještě hafo, tak se prd stane. Králíky chovám 26 let, denně bez přestávky k tomu chodím, žádná sobota volná, s koňmi mi občas někdo pomůže, když je třeba, ale s králíkama nikdy, ty mám na hrbu jen já, jdu tam za nimi i v horečce, prostě furt, cítím, že od králíkaření potřebuji dočasnou pauzu, tže asi tak.