Způsob chovu, který se mi osvědčil

[andre.marek]

Čobi, vůbec si nedovedu představit, že by se manipulovalo s vysokobřezí samicí, která už si staví hnízdo..

Hhippie: Úplně běžně přesouvám samice tak 3-4 dny před okocením - mám totiž velké kotce s kotištěm (uprostřed, mezi dvěma kotci, můžu volit pro který kotec bude otevřené), a ty kotiště jsou permanentně obsazené. Takže vždy tam nechám mladé s matkami co nejdéle a stěhuju pryč až před kocením dalších samic. Je to i lepší, že samice má úplně čistý kotec se suchou slámou před kocením.
Občas jsem přesouval i samice, které už stavěly hnízdo, třeba den před kocením. Nikdy žádný problém, jednou se mi za celou dobu stalo, že samice nepostavila po takovémto pozdním přesunu hnízdo v kotišti, ale v rohu kotce (už chtěla stavět a já měl ještě v kotišti mladé ze sousedního kotce a když jsem je vyhodil, samice měla náznak hnízda a už jsem ji ho nechal).

Samice ale stěhuju opatrně, nezvedám je, dám jim do kotce nízkou přepravku na ovoce, na tu samici natlačím, když tam nechce dobrovolně a přenesu.

[Lisbeth]

Andre, máš to skvěle zorganizované! Původní reakce byla na mě, proto odpovídám. Já bohužel takovéto možnosti nemám, mám jen jednu devítikotcovou králíkárnu bez kotišť, tedy bych musela samici přesunout např. do garáže nebo do stáje, tže úplná změna prostředí, venkovní za vnitřní, světlo za tmu (šero), společnost za samotu. Navíc, Čoba to navrhoval cca hoďku před tím než se samice okotila, to bylo dost na knop. Takhle pár dní před, to mi nepřijde nijak nebezpečné, ale pár minut před už tedy ano.

[arus]

André, kdybych někdy chovala králíky, pak s kotištěm, jak to máš ty. Díky za inspiraci. Může se hodit.

[Lisbeth]

Výsledek 6 mrtvých. Hnízdo přes půl kotce, králíci uložení v chlupech, odrolu a kupě slámy. Dejavu jako prase, hmm asi budu muset připouštět v červenci, to už možná nebude mrznout

[Hhippie]

To je mi líto, Lis. Je to vždycky o štěstí na ty podmínky, no.
Určitě jsou i matky, co by to zvládly. Ale většina asi holt ne.
Mám to stejně s těmi ovcemi. Některé zvládají úspěšně odrodit i v mraze a některým to nevyjde. V tomhle je to s těmi ovcemi blbé, že si odcházejí rodit do klidu od stáda, tedy když to člověk nevychytá se zavřením do choulu (což nevychytávám ), tak si místo do nastlaného domečku odchází porodit na zmrzlou pastvinu… mno…

[Lisbeth]

Hhippie, díky za podporu, jsem z toho otrávená. Prvnička, co se kotila v úterý a hnízdo vůbec nepostavila, se stará se vší vervou a hnízdo brání vlastním tělem. Tato je zkušená, tolik mladých už dala, nechápu, kde je chyba, počasí je jediné, co bylo jinak, jinak mají identickou péči. Každopádně připouštět jí teď nebudu, nemám na to náladu zase za měsíc řešit, že ještě v půlce dubna mrzne nebo sněží

[Kouťák]

Lisbeth,to je úděl chovatelství.Už jenom to,že mladé nechala po okocení na povrchu hnízda stačí.Myslím si,že bych jí nechal pár týdnů a potom by dostala za uši.Kotiště,jak navrhuje André je výborná věc,ale musí k tomu být i životaschopná samice.To,že je zkušená samice,neznamená,že není někde chyba jinde a nemusí to být ani mrazem.

[Lisbeth]

Kouťáku, díky. Probíraly jsme to s mámou a dospěly jsme ke stejnému závěru. Nechám jí teď být, připustím jí zkraje dubna, pak v květnu už prostě musí být počasí OK, tže v případě, že by se to do třetice opakovalo, je chyba jinde a půjde do mrazáku. A holt mi tu zůstane jen pár, možná to tak má být, stejně se chci více věnovat koním a králíci mě v podstatě brzdí, protože mě zabírají hodně času a ten efekt to nemá. Uvidíme...

[Františka.]

Ještě jí dejte šanci, nechte ji odpočinout a pak uvidíte. Je to neekonomické, ale psala jste, že dala tolik mladých. Už za to si to zaslouží. Někdy se nedá nic dělat, ale někdy se trpělivost vyplácí i u zvířat. Beru to zase podle koz, vím, že to asi není to samé, ale v jejich případě se mi vždycky to, že jsem jim dala ještě víc šancí, vrátilo. Ale třeba tím, že králíci nemají tak dlouhý život, je to jinak. Nevím, jen tak uvažuju.

[Lisbeth]

Během posledních hodin u nás padlo definitivní rozhodnutí. Zítra ráno zabiju matku této samice, co se včera okotila a nedopadlo to. Je jí už přes 6 let, spíš 7, musím se podívat do průkazu. Byla to také skvělá matka, proto jsem si jí nechávala tak dlouho, ještě loni měla poslední mladé, vlastně ani nevím, proč jsem si jí přes zimu nechávala, asi jsem tajně doufala, že to nedá a nebudu to muset řešit, ale ona to dala a úplně v pohodě. Nerada porážím tyhle staré samice, s kterými jsem průměrně 5-6 let a přeci jen člověk k nim prostě má vztah, ale nemá to perspektivu a jako maso do sekané ještě poslouží. Její dceři dám ještě šanci, jak mi radíte, i když mám pocit, že se definitivně zbláznila, protože dnes se znovu začala škubat a staví další gigantické hnízdo, jako kdyby se včera vůbec neokotila Nechám jí určitě do začátku dubna být, dám dietku jen seno a voda, a pak dostane poslední šanci. Pokud to zase pohnojí, tak to má spočítaný, bude mi jí líto, dávala pěkné mladé, ale jestli je někde chyba v matrixu, tak to nemá smysl. Zbyl by mi tu tedy pouze pár, kde samec už je také tuším 3-4 letý, také se musím podívat do průkazu, nevím z hlavy, tže ten by potřeboval vyměnit také, ale to se uvidí až na podzim, jak to bude všechno vypadat a hlavně jak se osvědčí tato prvnička, co ji tu teď mám. Zatím se pěkně stará, mladé brání, tak uvidíme, když to k tomu bude nechám si jí, když to k tomu nebude, tak na podzim jí porazím také a budu rok bez králíků, však v mrazáku jich máme ještě hafo, tak se prd stane. Králíky chovám 26 let, denně bez přestávky k tomu chodím, žádná sobota volná, s koňmi mi občas někdo pomůže, když je třeba, ale s králíkama nikdy, ty mám na hrbu jen já, jdu tam za nimi i v horečce, prostě furt, cítím, že od králíkaření potřebuji dočasnou pauzu, tže asi tak.

[Jana P.]

A protože to tak cítíš, tak je to naprosto správně.

[Lisbeth]

Jani, díky, přesně takhle to cítím. Králíkárnu si rozhodně necháme, seno budeme sušit dál, i když v daleko menší míře. Mám prostě nutkavý pocit se mnohem více věnovat koním, byť to jsou z hlediska užitkového zcela neperspektivní tvorové, ale dokážou mě prostě předat tolik energie, což tento drobnochov prostě už nedokáže naplnit. A mě hrozně mrzí, že tu mám po velmi dlouhé době mladé, zdravé a ochotně spolupracující kobyly a nemám na ně věčně čas, protože zaměstnání, pak než oběhám tu droboť a doplazím se k nim, poklidím kolem nich a padám naznak. Na to jít s nima ven už prostě nemám sílu, jdu si domu raději lehnout a koně mi zevlují ve výběhu s přemírou energie Takhle to nemá být. Péči o slepičky převezme máma, já jim jen jednou týdně vyvezu kurník, to je práce nula nula prd a nijak mě to neobtěžuje, o kocoura už se také stará hlavně ona, já řeším jen veterinu, protože na to ona nemá možnosti a no s králíky takto, myslím si že ta nová samice, co ji tu mám od loňského září to nejspíš všechno rozsekne.

[Hhippie]

Lis, když si to takhle můžeme dělat podle toho, jak to cítíme, tak je to nejlepší. Že nás nic netlačí, že musíme to nebo tamto… někdy jsou to velká rozhodnutí, ale stojí to za to! Myslím, že když už je člověk ve fázi, že si opakovaně vizualizuje, jaké by to asi bylo “bez” a co všechno by díky tomu získal, pak je ten nejvyšší čas to rozseknout.
Takhle ve mě dloooouho zrálo dát pryč vlastní koně. Moje srdcovka. Skvělé jedince, které jsem si vychovala a byli jedineční. Byli jsme sehraná parta. Asi to už nikdy nebude takové. Ale nelituji v tom směru, že mi to velmi uvolnilo ruce a to mě obrovsky obohatilo!
Takže směle do změn! Po zpracování si nové situace budeš moc ráda, že ses odhodlala!

[Lisbeth]

Hhippie, "uvolnit ruce" to je ten správný výraz! Tuhle v týdnu jak bylo hnusně, dávala jsem sem ty odporné fotky se sněhem, jsme se večer s mužem sešli doma sedli si na gauč a já povídám, že už nemůžu, že mě ti králíci už vůbec nebaví a on na to pravil, že už taky nemůže, už pátý měsíc mi dobrovolně v pracovním týdnu pomáhá u koní (dělá hnoje), protože když mě vidí jak vypadám, je mu jasné, že bych to sama všecko nezvládla, ale je to nad jeho rámec, není to jeho koníček a já si nesmírně cením toho, že to dělá. Ale už to takhle nejde dál. Každé sobotní dopoledne trávím u králíků (ty to víš, bylas tu) a on mi říká, tak si představ, že je nemáš, že ráno vstaneš s pocitem, že nikam nemusíš a nebo bude venku hezky a ty se rozhodneš, že půjdeš s holkama ven dopoledne a odpoledne tím pádem budeš mít volno a můžem jet třeba na výlet, na nákup nebo na procházku jen tak. Jak se cítíš při tom pocitu a já, že se cítím naprosto skvěle, nemuset otročit. Hrozně dlouhou dobu se to ve mě pralo, neznám pocit "nemít králíky", vždycky jsme je měli a zvlášť dnes, kdy se hodně skloňuje samozásobitelství, mi bylo až hloupé se na to vykašlat. Ale prostě to nějak přišlo. Zjistili jsme, že samozásobitelství už nás spíše vyčerpává a více nám bere než dává, nikdy v životě jsme nežili konzumně a možná to byla chyba, protože nám to prostě chybí, jít do krámu a tam to roztočit A teď jsme poprvé v situaci, kdy si to i můžeme dovolit, chovat se lehce neúsporně... Rádi bychom se také občas někam podívali, na dovolené jsme byli naposledy v roce 2007, což je mírně řečeno strašný, ale zvířata nás blokují, zvlášť v létě kdy jsou odchovy, tady prostě nemůžu nechat svojí starou mámu se vším samotnou, ale vím, že 2 prakticky bezúdržbové koně (přes sezónu), 4 slepičky a jednoho kocoura zvládne, alespoň zatím

[andre.marek]

Také jsem jednu dobu omezoval chov a redukoval králíky. Ale chyběla mi ta pravidelnost asi Hodně ale dělalo to, že jsem nebyl asi úplně šťastný s výsledky chovu.
Mi hodně pomohlo změnit způsob chovu. Vykašlat se na snahu o vychování ideálního králíka na výstavu. Rok jsem měl jen různé křížence, nechal jsem si jen pár čistokrevných samic, zbytek jsem křížil jak to zrovna šlo. Zlepšil se zdravotní stav, neřeším každého králíka, naučilo mě to jinému přístupu.
Jak se mi něco na králíkovi nelíbí, slabí mladí, malé počty apod., hned jde samice pryč, ať je jakkoliv pěkná.
Pořídil jsem pěkného samce ať mám zase i čistokrevné, ale nechávám si i ty křížence.
Momentálně mám 112 odrostlých králíků a aktuálně cca tři jednodenní hnízda, počty ještě nevím.
Teď je musím na léto zredukovat - o dovolené se mi starají příbuzní. Na podzim zase budu připouštět.

[Lisbeth]

Samice zredukována. Věk 6 let a 5 měsíců. Dala nespočet mladých, v chovu se vyplatila až do konce, ještě loni měla poslední vrh. Teď z ní bude chutná sekaná. I kocour se nabaštil a kamsi zmizel. Váha bez hlavy s vnitřnostmi 1.92 kg. Zdravá i v tomto věku. Svou službu udělala.

[andre.marek]

Lisbeth: A přesně takhle to má u těch užitkových zvířat být