Pěstování bez orby, na zahradách bez rytí.

[Jana P.]

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekon ... -internetu
Zajímám se o tento trend.

[Profesor1]

Včera jsem to četl.
Je pod tím zajímavá diskuse.

[Berrynator]

Pár let to už tady jede, hele já chápu, že u zemědělců, kteří 20 let nedávali do půdy organiku, nepoužívali meziplodiny, měli úzký osevní plán a ještě z pole odvezli většinu hmoty, tak ve chvíli, kdy začnou aplikovat regenerativní zemědělství, tak že se jim na poli začne něco dít, to je celkem logické, ale mám trochu obavy z toho, že se to tady v rámci zelené ideologie zase zvrhne v to, že to bude propagováno jako jediná správná cesta, za kterou budou samozřejmě všichni zúčastnění odměňování a všichni ostatní, kdo na toto nepřistoupí, tak budou označováni pomalu za škůdce krajiny, mimochodem jsem se stále nikde nedočetl, když bude mít zemědělec i živočišnou výrobu, tak co se pak dělá s těmi organickými hnojivy.

[Jana P.]

Samozřejmě pěstování ve velkém jen čtu, ale v malém se snažím o využití všech smysluplných postupů.
A srovnávám své zkušenosti napříč léty, při různorodých půdách a rozličném počasí.
pěstování bez rytí se praktikuje pomocí množství kvalitních kompostů, které se dodávají na záhony např. I dvakrát ročně, ve výšce cca deset až patnáct cm.
K tomu je potřeba mít živočišnou posádku, i rostlinné vše co se dá obstarat.
Na face skupina Regenrative agriculture, zajímavá. Na youtube pro zahrádkáře kanál Plodná zahrada. Top.

[Hhippie]

Berry: jo, taky mě to takhle k tomu napadá, tak, jak jsi to napsal… Češi jsou v tomhle dost ujetí. Ode zdi ke zdi, mi přijde

[ivan613]

Tiež som to čítal.No neviem ako by som do zeme dostal hnoj.To sa má len tak rozhodiť po povrchu?Jedna vec je pravda,že keď sa používali kone alebo menšie traktory tak tá zem nebola tak ubytá.Teraz keď vidím tie monštrá tak si hovorím,že to musia dobre utlačiť.I keď v tom článku píšu,že niekde už používajú pasáky.Tam ten tlak bude viac rozložený.Horšie to bude asi s prejazdami z jedného poľa na druhé.

[Jan]

Někdy v minulosti jsem tu dával odkaz na vyvýšené záhony. Začal s tím ( teď, v minulosti to měli třeba indiáni) v Rusku jistý pan Ljadov. Tam šlo o to, že na jaře pršelo tak, že mu na zahradě stala voda. V těch vyvýšených záhonech se mulcuje, tlením mulče vlastně vzniká nekonečný kompost.ryti obstarají žížaly

[Lostsan]

Kun a krava maji vetsi tlak na pudu nez dnesni obr traktory. Je na to vzorecek.

[Jana P.]

Na velkých lánech se jezdí stále stejnými kolejemi. Proto je třeba velký rozchod. A jak se sejí meziplodiny, které se posečou a nechají na místě, mezi řádky mulčují povrch, tlejí a vytvářejí humus.

[čobanak]

Kun a krava maji vetsi tlak na pudu nez dnesni obr traktory. Je na to vzorecek.

Fakt?Mňe šéf ve školce říkal,že novím ťežkím traktorem může ďelat hlubší orbu,ale zase víc utuží spodňí vrstvi.

[Jana P.]

Mám na mysli pěstování bez orby, Čobanaku. Tam se jezdí stále stejnými kolejemi. Jsi ve vlákně pěstování bez orby a rytí.

[čobanak]

Reagoval jsem na lekňína...

[Františka.]

Hnůj se buď zkompostuje, jako píše Jana, nebo se opravdu rozhodí povrchu. Na něm je pak další organická hmota z rostlin.
Kolikrát jsem si taky říkala, že kdysi asi neorali do takové hloubky jak dnes. To, co otočí traktor s radlicí, asi kůň s tehdejší radlicí nebo rádlem nebo co tehdy bylo, neotočil.

[Jan]

Je to o technologii. Ty no-till stroje se vyrábí za obr traktory. A20000 taky nestojí. Občas se dá sehnat disková roudnicka sečka. Pokud hnůj jen rozhazite bez orby na místě, kde žijí žížaly a nebude holomráz -20 celou zimu, tak si to ty žížalu pěkně nakypri. Mám za traktor středně těžké brány a mají místo hřebů srdíčka. Takže Pole nacechraji do těch cca 7 cm. To je i pro obyc. Secku dostačující. Brambory se dají řešit jako je řeší Koutak. Pokud by se před secku daly nějaký minidisky, tak by to taky bylo , nebo upravit botku dopředu trnem, který by šel i do strniště. Taky to sice není no-till, ale Sepp Holzer píše, že seje spolu s obilím i třeba ředkev, řepu a pak nastaví kombajn na vyšší strniště, takže po sklizni obilí se pokračuje dál. Nebo použít Jílové kuličky Massanobu Fukuoky.

[Františka.]

Co jsou ty jílové kuličky?

[Profesor1]

To je všechno hezké, ale nikdo se nezmiňuje o tom, že když se hnůj nebo jiná biologická hmota nezapraví do země, tak se veškerý dusík uvolní do ovzduší a nezůstane v půdě.
Nebo se mýlím?

[Františka.]

Asi trochu jo, protože třeba v hluboké podestýlce je vázaný a když takový hnůj dáte ven, vyprchá něco z povrchu, ale u větší vrstvy ne, navíc se předpokládá, že tam bude další materiál. Na kompostu se taky hnůj něčím zakryje.
Na udržení dusíku jsou dobré desikátory podestýlky - mleté jíly, kterými se podestýlka posype a které ji udrží suchou , ušetří slámu a zabraňují úniku plynů. To mám vyzkoušené, stačí lehce poprášit. Dobře udusaná hluboká podestýlka ale funguje podobně.

[Profesor1]

Ano, stále mluvíte o vrstvě materiálu, ale to jde jen doma na zahrádce. Na větším poli dostatečnou vrstvu neuděláte.

[Lostsan]

A cim presekate hrabose, kdyz ne pluhem nebo rejcem?

[Františka.]

To je další věc a máte pravdu. Ale taky je fakt, že orba to možná moc nezachraňuje, jak je vidět na Prostějovsku. Pole kolem obce, kterou mám na mysli a kam jezdívám, byla zorána. Letos je hrabošů tolik, že se nedá nic pěstovat. Na jaře to ještě šlo, ale jak oblií zaschlo, odstěhovali se na zahrady a žerou úplně všechno. I povíjnici a afrikány. Bude asi něco na tom, že hraboši jsou v vlnách, pár let je útlum, pak se přemnoží a tak pořád dokola. Jaký tam bude výnos na polích, těžko říct, na pohled to vypadá normálně, jen je všude hodně děr. Hraboši tam běhají po povrchu i po silnici a chodnících. Chybí kočky.