Trochu mi to připomíná mojí reakci na braní krve v dětství a mládí… viděla jsem jehlu a kácela se… naštěstí se nikdy žádné drama nekonalo… ale ten pocit, když vám skrz dutou jehlu “odchází život” jsem si zpracovávala minimálně dvě desetiletí…
Taky jsem si řekla, že když omdlívají z braní krve lidi, proč ne kozy? Ale ona se na to nekoukala, dívala se jen na otruby. Není to o nic horší než bodnutí hmyzem. A stejně se jí to stalo. Nějaký druh šoku to prostě byl.