Za mě je problém v tom, že jak jsou kozy vybíravé, tak když se jim dává takhle na každé krmení nové, tak vyberou jen to nejlepší a zbytek nechají a pak vznikají velké ztráty a navíc spousta odpadu.
Moje ovce jsou dost podobné. Nechávají silnější stébla a vybírají jen to nejlepší. Já mám však výhodu koní, kteří to po nich dojedou..
U té vojtěšky je problém to, že má hodně tuhá ta stébla a oni je nechtějí. A lístků minimum. Ale třeba tou formou, co říká Františka to bude fungovat lépe - jednou to a podruhé to. Pak se vyhnete tomu, že když byste míchala vojtěšku a seno, se vám oláme zbytek lístků a vlastně zůstanou jen klacky…
Nesmí se jim dát celý balík sena a čekat, že ho způsobně sežerou. Dát dávku třeba na půl dne a pak další. Vytahují ii z krmelce, ale pak si k němu lehnou a sežerou, co mají kolem sebe. Ne všechno samozřejmě, ale třeba dvě třetiny. Když se jim dá víc, než potřebují, je to jako vyhozené, protože to zašlapou dovnitř do podestýlky a pak už to k jídlu není.
Mě nejlíp funguje jednoduché “zanořovací” krmítko, kdy prostrčí hlavu k senu a žerou jakoby “s podšálkem”
Augenblick a myslím i Bosorka to mají krásné a na každé stání mají vyříznutou jakoby “klíčovou dírku”. Ale já mám ovce s rohy do stran, tak by se mi vertikálním průřezem k senu nedostaly
Máme tu někde vlákno o krmelcích. Augenblick vyrobil s hustou mříží, já jsem zvolila opačnou cestu a mám příčky asi 40 cm od sebe a někde nejsou žádné. Už mě otravovalo pořád chodit s pilkou a vyřezávat za rohy zaháknuté kozy ven. Spotřeba krmiva mi připadá stejná. Mám dole v krmelci asi 40 cm široké prkno, od něho ve velkých mezerách jen silnější latě vzhůru.
Každý si najde svůj způsob, nic nemá jen výhody nebo nevýhody.
Na to jsem právě koukala a taky se mi to zdálosuper praktické. Musím jen vymyslet, jak ke korytu připevním tu mříž dřevěnou, aby mohly prostrčit hlavy. Velké betonové koryto doma máme. Tak bych to zkusila nějak nakombinovat
Já už od těch hustých šikmých šprušlí odstoupil. Úspora je minimální. Ideální je když tam mohou strčit celou makovici a vybrat si co je pro ně nejlepší.. Cokoliv v čem nebudou hamptat je lepší než husté šprušle. Přecházím na velké balíky a zrovna včera jsem dovezl dva kovové krmelce. Jsou to takové ty dva půlkruhy sice se šikmými tyčemi, ale hlavu tam strčej celou. Byly na bazoší za 5 tisíc. Škoda že k nim nebyly i stříšky..tak se budou muset holt dodělat. Jeden jsem už měl, tak teď budu mít 3 a hlavně klid... Ještě musím něco vymyslet na senáž, to mám v malých balíčkách..
My máme stále stejný krmelec, s klíčovými dírkami. Plníme ho v zimní sezoně jednou denně. Je fascinující, jak dokáží oddělit “zrno od plev”,ovce milují krátké stéblo. Když se tráva před sušením přeroste, tak jsou schopné vykousat jen co maj rády a zbytek každého dlouhého stébla nechat. Kozy to mají asi jinak. Nechovám je nevím.
Pokud nejsou ovce březí, čekám, až krmelec dobře vyžerou. Ale jak jsou v očekávání nedá mi to,obávám se o dobrý zdravotní stav, tak ho vyberu, zbytky mulučuji kde co po zahradě. A denně dávám nové seno.
Senem krmíme většinou od října,listopadu,do dubna. Stále tedy mohou na pastvinu a tam si dle počasí přikousnou. Přes léto obvykle seno nedáváme. Letos jsem jim občas dala, tráva mi přišla po velmi častých deštích taková rychle narostlá, jakoby bez vlákniny. A taky když seno dám, tak ho s chutí sežerou.
Janina
Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.
Vrátím se ještě k té nepravidelnosti vemene. Mám jednu kozu, která při první laktaci měla jedno kůzle. Pilo ze struku jen na jedné straně, na druhé straně se koza zasušila a příslušná půlka vemene zůstala malá. Prvničky nedojím a stejně by se mi nechtělo rozdojovat ji od začátku, bez kůzlete. Jednodušší je pomalu odstavovat kůzle, protože už mléčnou žlázu podopořilo v činnosti. Druhý rok měla dvě kůzlata a ta obě pila jen z jedné strany, ta malá půlka zůstala zase nevyužitá. Koza vypadá, jako kdyby měla jen jednu půlku vemene, druhá je úplně zakrnělá. Mně to nevadí, mám ji tu spíš kvůli zbarvení a protože ta koza je pěkně statná, což očekávám i od jejích kůzlat, nechci pořád jen víc a víc mléka na úkor svalů. Chci tím říct, že původně měla koza vemeno souměrné a změnilo se k nepravidelnsti laktacemi.
Skoro každá koza má jednu půlku větší a jednu menší, záleží na tom, odkud kůzlata pijí. Mění se to během let.
Tohle přesně to samé se mi letos přihodilo s prvničkou. Jedináček a druhá půlka jakoby zakrnělá. Její mamka je naše nejlepší dojnice...Dám jí šanci ještě příští rok, ale moc si od toho neslibuji...
Dala by se ta vyvinutější půlka zalepit a donutit kůzle nebo jehně, aby pilo z té druhé, a pak to zase otočit. Jestli je po dobré matce, nejspíš by bylo škoda ji vyřadit, protože kůzle je natvrdlé nebo mu to stačí z jedné strany. Ale muselo by se to dělat hned od začátku, aby se naučila pít z obou. Spravilo by se to.
S tím přelepováním struků u oveček je problém, struky většinou směřují do boku, do třísel a tak jsou takové "umaštěné" a nedrží to. U koz ta vaše metoda fungovala na 90% , to byla paráda
Augenblick píše: ↑23 srp 2024 11:31
Tohle přesně to samé se mi letos přihodilo s prvničkou. Jedináček a druhá půlka jakoby zakrnělá. Její mamka je naše nejlepší dojnice...Dám jí šanci ještě příští rok, ale moc si od toho neslibuji...
Tak jen upřesním. Jehnice loni jako prvnička porodila jedináčka a druhá půlka vemínka byla jak lentilka pod kobercem. Dostala šanci a letos trojčata a obě půlky vemene se srovnali. O pàr postů výše jsem psal, že se to nikdy nesovná..blbost, srovná ..
Já to vlákno vlastně zakládala. Josefína ho měla hodně nepravidelné. Jeden struk veliký, druhý malý a už měsíc před porodem jsem si všimla, vrámci mého tehdejšího detektivního pátrání , že má najednou to vemínko skoro symetrické....to už se jí nalívalo akorát já to nevěděla a teď ho má prakticky úplně symetrické a dojí se krásně. Takže se to opravdu upravilo