
Po dlouholetých zkušenostech jsem došla k následujícímu: Kozu vezmu lehce popruhem kolem krku. Může být na obojku, vodítku apod. Stojím vedle kozy, krčním popruhem určuju směr a zezadu ji tlačím podle potřeby silněji nebo slaběji nad ocasem. Každá koza se takhle rozejde kupředu. Někdy chce kličkovat, je potřeba držet popruh kolem krku těsnějíi, ale neškrtit ji, jen jí nedovolit ustupovat jinam, než chci já. Když je koza opravdu velká a má dlouhé tělo, je to trochu složitější. Obvykle to přece jen jde, ale třeba u kozlů, pokud nejsou vychování, jsou potřeba dva lidi: jeden vpředu, druhý vzadu. To není obvyklé u koz, tak dlouhé nebývají.
Vodíte je takhle? Je to zdánlivě nedůležité, ale pohled na chovatele, který vleče za sebou polouškrcenou kozu není pěkný.