Vodění koz a ovcí

[Hhippie]

Mno…. u nás by ohradníková tyčka nestačila.
Když jsem měla od předchozího majitele zkaženého berana, který byl opravdu zabiják, tak jsem nosila v ruce velký kámen velikosti půlky cihly a kdykoli se na mě rozeběhl, musela jsem uskočit do boku a nastavit ten kámen, aby se o něj třísknul. To byl jediný argument, že jsem tvrdý protivník… jinak nepomáhá nic.
Na takové ty normálně trkavé berany platí prostě bodlo dobrou botou… ale fakt to není nic, co bych chtěla používat k manipulaci we zvířetem..
Nejšťastnější jsem, když mám pohodového berana, kterého si držím od těla. Jako je třeba tady Ládík. Ikdyž je u holek a ikdyž jsou v říji, tak se spolu víceméně nekonfrontujeme. Nedám mu šanci si na mě něco dokazovat, protože sebemenší náznak rovnou eliminuji
Taky mám za sebou aplikaci takových těch rad, že když chce beran trkat, tak že je nejlepší ho skolit a “ubrat mu kyslík”. … mno… po tom, co jsem potřetí dostala na lopaky 90kilového plemeníka zwartbles… a on se potřetí okažitě posbíral na nohy jen co jsem z něj slezla jen proto, aby udělal ty čtyři kroky zpátky a šel mě znova zmlátit… jsem vyhodnotila, že tudy cesta nevede
Takže prevence a výchova od puberty jedině

[Profesor1]

Na lopatky jsi ho dostala, ale pak kyslík chyběl tobě a ne jemu
Ubrat mu kyslík je to podstatné.

[Hhippie]

Jj, na to jsem asi oproti němu neměla dostatečné koule

[Františka.]

Jak se to dělá u ovcí s přípouštěním? Přece když má někdo tři ovce, nemá svého berana. Jezdí se za beranem jako za kozlem nebo se půjčuje nebojak tohle lidi řeší? Kozla člověk přivolá, vezme a přivede do ohrádky s cizí kozou. Ale takového berana? Jak se tohle dělá?

[Augenblick]

Pravděpodobně pokud nedrží plemeníka, tak každý rok koupí a pak sežere. Já to takto praktikoval s kozlem.
Jinak se samozřejmě vyplatí držet plemeníka. Aby nebyl pak sám, tak mu nechat parťáka..

[Jana P.]

Naše holky a i beránek,každý rok jiný, za mnou chodí jak psi.v levé ruce nesu delší silnější tyč, mám ji pěkně u ovčína, stále stejnou, a v druhé mám kbelík s trochou suchého pečiva a ovsa. Ale nijak ne na to nedobývají. Mohou být třeba sto metrů daleko, ale jak volám a ony mne uslyší, už ke mně běží. Žádnou neuvazujeme jdou samy. Manžel nakonec. Nechodíme na pastvu, ale převádíme mezi pastvinami poměrně často. Naposledy v sobotu ráno, ještě zas na letní pastviny k rybníku. Oveny jsou rády, když jsme kolem nich já a manžel, psy necháváme doma, a i cizí lidé by jim vadili. S námi moc dobře spolupracují.
Když chceme dělat nějaké ozdravné úkony, na paznehtech, odčervit, něco sem tam zastřihnou, zavřeme se s nimi do ovčína a pracujeme rychle. I nasazení známek jsme pěkně zvládli. Ale opravdu jsou zvyklé jen na mne a na manžela.
Na převádění kamkoliv se vždy uvedu do modu Klid, pohoda, vše se zadaří, máme čas. Žádný nervy. A je to .

[arus]

Neumím si představit, že bych své kamerunky kamkoliv převáděla. Obdivuji Janinku, že se umí dát do klidu.
Já mám týden předem sevřený žaludek, když je mám dostat na připravené místo pro odchyt. Minimálně 14 dní je tam učím chodit na dobroty, abych je mohla zavřít.

[Jana P.]

Arus uvěř tomu, že s tebou mají vztah. Že máte společný vztah. A pak to půjde dobře.
Před létem nám skrz oplocení, ovčí pletivo, prošla ta kráva s nemocným mozkem. Shodila celou jednu stranu plotu, padesát metrů či víc, k lesu. Ovce mohly odejít kamkoliv se jim zlíbí. Bylo to tak více hodin, možná i den. Když jsem tam přišla, kráva stála uprostřed pastviny, čuměla jak tele na nový vrata, ovce v hloučku, jak mne viděly, začaly bečet a stěžovat si, hele, koukej kdo nám sem leze, sem, domů! Musela jsem se otočit a běžet pro pomoc, ovce čekaly, nikam neutekly. Holky zlatý.

[arus]

To jo, věřím, že se mnou mají vztah,ono je to vzájemné ale tím, že spolu nejsme denně,tak jsou hodně samostatné a nezávislé, což mi vyhovuje.
K užívání mají velký oplocený prostor, tak pro odchyt musím vytvořit menší ohradu a naučit je tam chodit a zavřít je. Kamerunky jsou nedůvěřivé plašky, kde klidné slovo a pomalé pohyby jsou nutností, jinak panikaří a skáčou jako kamzíci.

[Hhippie]

Myslím, Arus, že kamerunky jsou prostě úplně jiná liga než masné ovce. Že se to nedá srovnávat. Kort jak je máš Ty
Moje walliserky jsou také ochočené a můžu na nich dělat zákroky.
Zrovna předchozí dny jsem sbírala vzorky na koprologii. Měla jsem je zavřené na krmení a odběry každý den. A přesto tam vlezou zas a znovu a nechají se chytit a udělat, co je třeba.
Věřím, že kdybys jeden den dělala ty zákroky na svých ovcích, které bys tam nalákala, tak je tam druhý den nedostaneš
Je to prostě v základu o charakteru plemene. Výchova je, dle mě, až na druhém místě. Pokud se nebavíme o tom, že člověk odchová jehně na lahvi, nebo je s těmi ovcemi opravdu každý den a ochočuje a otlapkává a tráví s nimi klidný čas na omezeném prostoru…