Z trávy políčko

[Vlaštovka]

Krásný den všem, mám dotaz. Máme na záhumence krásný kus plácku, kde by se mi hodilo zasadit okurky a třeba dýni a nějakou kukuřici. Jenže. Nyní je tam taková ta veelmi odolná tráva co má kořeny až do pekla a hrubé více než provaz. Sousedé radí, že bez postřiku se nehnu, že je nutné před zoráním vše postříkat, jinak mám smůlu. Nemáte s tímto někdo zkušenost, jak to jde udělat bez chemie? Mám prostě odpor do půdy cákat srajdy, když to není nutné. Zatím jsem teda nezažila jedinou situaci, kdy by to pro mě nutné bylo. To raději nepěstovat, než takto. Děkuji za názor a tipy, hezký den

[Františka.]

Samozřejmě nevím, co tam je, jestli třeba pýr nebo co. Ale toho byste se stejně nezbavila ani postřikem, jen postupným odstraňováním kořenů.
Podle mě docela dobrý návod je dát dospodu kartony, klidně víc na sebe. Na to navážet všechen rostlinný odpad, který máte. Hnůj, starou slámu, seno, listí. Velkou vrstvu. Kdybyste to udělala teď, na jaře tam můžete zasít dýně. Další rok už se dá pěstovat i něco jiného. Dýním nevadí hodně úrodná půda s poměrně čerstvým hnojem a svými listy brání v růstu plevelů. Co vyroste, vytrhnete, ale není toho mnoho.
Třeba se tohle dá udělat na kousku a příští rok na dalším kousku, protože někdy člověk nemá tolik odpadu, aby nejmíň půl metru nastlal. Ono to pak slehne na přiměřenou vrstvu. Časem do toho přijdou krtci, promíchají spodní hlínu s novou vrchní.

[Vlaštovka]

To zní velmi zajímavě. Hloupý dotaz. Ty kartony se rozpadnou a nechám je tam?

[Františka.]

Ano, kartony se rozpadnou, necháte je tam. Zabrání prorůstání trávy a plevelu. Izolepa se nerozpadá tak rychle, je lepší ji odtrhat.

[Vlaštovka]

Úžasný nápad a děkuji za něj. Udělám to jak píšete!! přesně něco takového jsem hledala

[Kouťák]

Vlaštovko,nejlepší je posečená tráva nastlaná na trávník na podzim.Nechci se opakovat a tak prohlédni vlákno BRAMBORY,kde jsem o tom mnohokrát psal.Dělám to už 4 roky a pěstuji v trávě všechno.Okurky nakladačky,dýně pórek,celer a drobné ovoce.Doporučuji první rok dát pouze brambory.

[Vlaštovka]

Aha, děkuji, kouknu

[Hhippie]

Já nestihla odpovědět včas, tak to udělali jiní.
Poradila bych totéž - je to bezorebné zakládání záhonů. Přesně jak popsala Františka. S první - kartonovou - vrstvou a na to navezena vysoká vrstva se doporučuje z toho důvodu, že to prostě ten původní porost zahubí 100 % tím, že pod něj nepronikne světlo. Ale to, když dáš vysokou vrstvu biomasy, nepronikne tak jako tak Jediné, na co je dobré myslet, udělat ten záhon navezeného bia o kus širší než zamýšlenou obdělávanou plochu. Po okrajích přecijen není dost vysoká vrstva a tak to částečně prorůstá… : promin:
Tento způsob funguje skvěle!
Pozor, kdybyste si chtěli ulehčit práci a dát tam jiný materiál, protože nemáte biomasu, tak není dobrý nápad ani seno ani sláma. Z obojího se vysemeňuje množství semen a člověk nemůže očekávat, že bude mít čistý záhon..

[Františka.]

Nene, špatné seno i sláma je výborný materiál. Krásně se rozloží, může se dobře próložit hnojem a vznikne opravdu úrodný záhon. První rok dýně jsou nutnost, protože se ten plevel, o kterém píše Hhippie, neudrží ve stínu pod obřími listy. Tu trochu, co zbyde, člověk vytrhá. Kouťákův postup s trávou je jistě výborný, ale neznám nikoho mimo Kouťáka, kdo by měl tolik nevyužité trávy. U chovatelů se skoro vždycky zkrmí. Leda se domluvit s firmou, která seče veřejné plochy...

[andre.marek]

Přesně jak píše Františka - i seno a sláma není problém. Mulčuji malou část stromů suchším hnojem od králíků, zbytky sena co napadá na zem apod. - není to tak dobré jako tráva, ale když se pravidelně doplňuje, tak je to v pohodě.

[Hhippie]

Ok, já mám úplně jinou zkušenost. Po použití slámy jako mulče jsem měla zaseté políčko pravidelným porostem ječmene
Ale dobré vědět, že to jindy může fungovat..

[Vlaštovka]

Už jsme se s manželem rozhodli pro variantu s kartóny. Tolik trávy opravdu nemám, zato hnůj má hojně a sehnat kartony nebude problém děkuji všem za tipy. Teď jen to udělat tak aby to fungovalo a nepokazit to

[Františka.]

Hhippie, mít vzešlý ječmen, posekala bych ho, zkrmila a hotovo. Příští rok to je v pohodě.

[Jana P.]

Píšu tady o zakládání záhonů na čemkoliv už řadu let, praktikuji to tak opakovaně. Založila jsem na zpustlé zahradě, cca 40 let, nové záhony v roce 2012. Z pomocí tehdy asi 300 koleček podestýlky od koní. Kartonů netřeba. Já bych je nevolila. Nepropouští dobře vodu, a mají také různé příměsi.
Vyberu místo,zarostlé čímkoliv. Vemi nízko posekám. A kupím. Pěkně po celém budoucím záhoně. Všechno co koho napadne a co má. Ve vysoké vrstvě. Začít je dobré už zjara a v létě. Tráva ze sekačky je první várka. Nebo nejen ze sekačky. A podestýlka od králíků, slepic, na podzim když se ruší záhony tak vše, možno i rozšmelcovat třeba sekačkou nahromadě. Spadané ovoce, listí, nadrcené větve, popel ze dřeva, i z letních ohníčků, šlupky, zeleninový odpad. Prokládat trávou ze sekačky průběžně. Výška klidně metr i víc. Následující jaro ze dýně, cukety, okurky, rajčata, papriky.
Letos na podzim jsem začala takto rušit staré jahodiště prorosté bršlicí, a to je silný soupeř,kam se hrabou kopřivy. Nejprve jsem záhon posekala a co se rozšmečio to zůstalo ležet. Použila jsem na ní i vápno, i dusíkaté. Vyjma toho všeho co jsem vyjmenovala. A celou zimu tam budu vozit i ovčince, nesežrané seno a další podestýlku od králíků. Listí a spadaná jablka z horní zahrady už tam je. Tak uvidíme jaká bude úspěšnost. Výška je už slušná. V zimě tam přijde štěpka z jablonové prořezávky. Na jaře tam budu sázet dýně a cukety.
Tak držím pěsti. At se daří.

[PavelIV]

Podestýlka = hnůj, předpokládám.
Jen k těm kartonům, asi před rokem jsme s kolegou jednali s naším dodavatelem kartonů, tedy těch potisklých. Nějak mezi řečí vyplynulo, že v nebarveným kartonu opravdu nic nepřírodního není, jen je to tepelně a mechanicky upravovaný. Překvapilo mě to hodně

[Jana P.]

Tak to je dobrá zpráva Pavle. Ale já stejně, pokud je dosti materiálu na kopy, karton považuji za nadbytečný.
Podestýlka od králíků je hodně senovitá. uklízím jim často.
Hlubokou podestýlku od ovcí dáváme na kompost a bereme až tak za dva roky.
Do kop dávám to co pohrabu před ovčínem v zimě, na dlaždicích, at v tom oveny nešlapou.
Výška kop je kolikrát i mně do pasu třeba, a jak se slehne a rozkládá. Když se nepřidává tak to mizí před očima. A vzniká krásná zemina. Jde o tu směs, at to není ulehlé a těžké. A patří tam i štěpka, ta má zas smysl na mycelium.

[Františka.]

Dávám i jen do kompostu všechny kartony, které nespálím, protože jich je hodně. Dcera to samé, přece to balíky nebudou vozit k nám a my pak zase zpátky obaly někam do sběrného dvora. Takhle se to beze stopy rozloží a u nových záhonů, kdy se teprve shromažďuje materiál, je to proti plevelu a spodní trávě dobré. Ale nemusí tam být nutně, když je vysoká vrstva hned, jak píše Jana. No, možná by se ještě v papírnách zpracovaly, ale tahat to sem tam nechci.

[Uwe]

Letos jsem zkoušel poprvé a ano, funguje to, ale pro další záhon. který mám v plánu, položím nejdříve na pár týdnů ( možná už teď na celou zimu) plachtu, kvůli lepšímu "udušení" plevelů. Na jaře jen plachtu uklidím, vyskládám kartony a dál jak už tady bylo zmíněno.

[Jana P.]

Nasyp pod plachtu dusíkaté vápno
Působením vzdušné půdní vlhkosti se samovolně rozkládá. Základní hnojení (nad 50 g/m2) 2 až 3 týdny před setím či výsadbou, kdy dusíkaté vápno rozhodíme na plochu a zapravíme. při aplikaci by měla být půda vlhká. Hnojivo je určené především k dezinfekci půdy před výsadbou a dále pro obnovu trávníku a k urychlení zrání kompostu, k použití i na podzim. Vhodné pro BIO pěstování, vhodné k použití dusíkatého vápna do skleníku.

Dusíkaté vápno likviduje původce houbových chorob (např nádorovitost košťálovin). Hubí a likviduje živočišné škůdce v půdě např. vajíčka slimáků apod. Likviduje klíčící plevele - podporuje přirozenou úrodnost půdy, zvyšuje dostupnost vápníku pro rostliny

[Hhippie]

My letos na jaro taky zakládáme nový záhon. Nejdříve jsme posekali trávu a manžel to zarotavátoroval. Teď nás právě čeká to navršení materiálu.