Z trávy políčko

[ClitoLynx]

tohle téma mě zajímá a docela se mu v poslední době věnuju jak teoreticky, tak prakticky, takže si dovolím pár postřehů. jako člověku, kterej byl vášnivej oráč, co by nejraději ryl třikrát ročně a na vlastnoručně čerstvě zrytej záhonek vydržel pyšně čumět skoro stejnou dobu, jakou věnoval samotnýmu rytí, jen aby se po nějakém čase stal ještě vášnivějším neryčem-mulčovačem, se mi vážně líbí většina výše zmíněných postupů, s výjimkou rotavátoru a dusíkatýho vápna. podle mých zkušeností je zatravněnej pozemek, poházenej tlustou vrstvou směsi hnoje z morčat, podestýlky od brojlerů, starýho sena z vyklízení půdy a lupení z rozsáhlý školní zahrady přímo ideální na dýně, plevelu proroste minimum a to minimum se dá po sklizni s minimální námahou vytrhnout a pohodit na místě s tím, že další rok je připravenej čistej záhon v podstatě na cokoliv, problém je v tom, že když je loučka větší a pokud nemáte vlastní zdroj a nechcete kupovat kompost z obavy z reziduí bůhví čeho, nebo prostě proto, že vám cena v kompostárně příliš připomíná drahotu, tak tady je jeden typ, není to sice zrovna tradiční a zkouším to teprve od jara, ale třeba to někoho zaujme. na jaře jsem vzal bubnovku, zemní vrták a někdy koncem dubna (mrazová kotlina na Vysočině, v místě není výjimkou šedivák počátkem června) rozměřil ve směru sever-jih řady asi 3 metry od sebe a pomocí vrtáku zasázel topinambury, jen tak do trávníku. když pak popolezla tráva, tak jsem to bubnovkou celý posekl tak, abych přihazoval trávu z obou stran na vznikající řádek, takže výsledkem byla řada housenek z trávy, ze které koukaly vrcholky topinamburů. plán byl to ještě do podzima dvakrát síknout stejným způsobem a tím získat čisté úzké záhonky, bez pletí, bez rytí, bez hnojení, jen trocha příjemného sečení a přihrábnutí. radost mi zkalilo jen pár detailů, jako absence plotu a neabsence zvěře a hlavně ačkoliv letost bylo vody dost, tak tráva v širokém okolí prostě nerostla, takže jsem sekl až někdy v říjnu a bylo to jen pár chlupů, takže mulčování letos neklaplo...asi taky co čekat, když se na pozemku posledních pár let (no, pár, asi sedmdesát, vod komunistama převzetí) hospodařilo stylem dvakrát ročně posekat a odvézt...ono to bylo vidět už při vrtání mělkých děr, tvrdá zem se spoustou kamení, levá noha nad kolenem si při souboji s motorovým vrtákem užila svý, takže výsledek byl asi půlmetrovej porost slabejch rostlin, ještě že je to místo dost z očí veřejnosti:) ale jinak spokojenost, plevel sice pod tou trochou mulče prorostl, ale nebylo to nijak hrozný, kdybych se jen trochu staral a třeba to dvakrát za vegetaci celý přešel s postřikovačem se směsí močoviny s campofortem, mohlo bejt trávy na mulč dost a výsledek mohl bejt lepší, holt příště...každopádně v pokusu budu pokračovat, vidím to jako ideální třeba na zelí, kadeřávek, růžičkovou kapustu, dýně, okurky na vertiku, topinambury nebo třeba i bob nebo fazole kvůli dusíku, ostropestřec, brutnák pro včely a pro hluboké prokořenění...spousta rostlin určitě ocení slunce a vzduch ze všech stran a bohatou nastýlku. z pozemku se taky s výjimkou úrody nic neodváží, takže půda by měla být rok od roku lepší...já se na to těším a kdo chce, vyzkoušejte:)
PS: a proč to vlastně dělám? protože to nic nestojí a nevyžaduje to žádnou techniku, když nemáte bubnovku, tak určitě budete mít křoviňák s nožem a to stačí, abyste se při sečení dostali trochu pod mulč a podťali tak prorůstající plevel. nemusíte shánět kartóny, kompost, listí, trávu...prostě si mulč vypěstujete na místě, kdy ho hned upotřebíte

[Profesor1]

....."tak že půda by měla být rok od roku lepší"....
Za sto let bude nejlepší.
Není teda lepší sehnat každý rok pořádnou vlečku hnoje a trošku té půdě pomoct?
Kvalitní kompostárny zaručují kvalitní kompost. Cena někde 300,- Kč/tuna

[DAD David Abrahám]

300 t ?
Tady ne. Tuna hnoje 400,- ornice tříděná 1000,-/t, mizerný nedozrálí kompost z toho kde co zametly, posekaly a podrtily 2000,-/t nakládka 50 ,- m3
Dvacet let stačí když nepolevíte

[DAD David Abrahám]

300 t ?
Tady ne. Tuna hnoje 400,- ornice tříděná 1000,-/t, mizerný nedozrálý kompost z toho kde co zametly, posekaly a podrtily 2000,-/t nakládka 50 ,- m3
Dvacet let stačí když nepolevíte

[Hhippie]

Clinto: to je dost zajímavý pokus!
A jak plánuješ pokračovat dál…?

[Františka.]

Určitě by bylo výhodnější tam něco dovézt, ale je to drahé, kompost tam vznikne sám. Kdyby byl hnůj, bylo by to lepší, když není, musí se pracovat s tím, co je. Mně se to líbí, i když já nemám nedostatek materiálu a výlučně touto cestou nejdu, my kombinujeme navážení hnoje, trávy, které se někdo chce zbavit, a místního posekaného materiálu. Za rok je z toho všeho malá vrstva, ale po pěti letech už je znát a dá se v ní pěstovat, i když to není moc hluboké. Odhad za sto let je přehnaný.
Nelíbí se mi na tom Vašem postupu jediná věc. Topinambury. Vy asi netušíte, co jste si tam dal. Už se jich nikdy nezbavíte. Jsou tak nezdolné, že z kousíčku hlízy, která zůstala při sklizni v zemi, po několika letech vyrostou nové velké rostliny. Máte pocit, že je pokoj, ale pod zemí se množí a nedají se vytrhat všechny, ani vyrýt. Vy to tam orat asi nikdy nebudete, ale takhle se zmenšují plochy polí, kde se něco dá sklidit. Na okrajích byly kdysi divoké topinambury, při orání se roztahaly dál, odtamtud se šíří a desítky metrů od okraje už jsou pod zemí hlízy, které nejsou vidět. Traktor jich zase nějaké množství zatáhne dál a tak se to šíří a šíří a nic jiného tam neroste. Něco jiného než topinambury bych brala, ale tohle ne.
Tenhle postup, kdy se nechává v zemi to, co na ní vyrostlo, je vlastně odpočinek půdy. Vy urychlujete její regeneraci zvýšením množství uloženého materiálu, ale jinak se to děje přirozeně tam, kde se půda nezpracovává.

[Hhippie]

Františko, nerozumím, v čem je s topinamburami problém..? Produkční prům.plochy se jí zbaví snadno a na domácích plochách taky. Nám tedy ve svahu, kde byla, zmizela sama a u slepic, kde se vyskytla, mi nevadí a navíc si jí slepice přes zimu vyhrabávají a mají z hlíz šťavnatou čerstvou krmi bohatou na minerály.
Určitě je mnoho rostlin, co by člověk na zahradě mít nechtěl, ale pro mě konkrétně zrovna topinambura nepředstavuje problém. Potažmo - ovce a kozy by jí spasem zlikvidovaly okamžitě a když se někomu nechce sekat králíkům tráva, tak jí může nahradit právě topinambur - mají ho rádi
Jako… taky jsem zauvažovala, že bych na tuto aktivitu nepoužila topinamburu, ale to asi z toho hlediska, že bych chtěla použít něco, co využiji lépe než právě tuhle plodinu..

[andre.marek]

K nám teda taky topinanbur nesmí - je to v našich podmínkách "nezničitelný" plevel. Soused si jich pár nasadil kolem zdi stodoly - jsou fakt pěkné na ten podzim, jak se rozkvetou, ale už několik let se je snaží zlikvidovat a pořád rostou další...
Chemií by to asi šlo, ale tu zase někdo nechce používat.

Já mám nadbytek materiálu na mulčování, bohužel k tomu i nadbytek hryzců, kteří se v tom zabydlí a likvidují vše, co by potom vyrostlo, takže z mého plánu mulčování stromků sešlo a aktuálně udržuji rotavátorem
Je to špatně z několika důvodů, ale bohužel momentálně jiná možnost není. Přitom mulč vyřeší většinu živin, strukturu půdy a vláhu. Samé pozitiva.
A na záhon před domem jej zase nechce manželka, protože to nevypadá hezky

[Františka.]

Už jsem napsala, v čem je problém. Stačí kousek hlízy a i po několika letech z ní vyroste celá rostlina. Na produkčních plochách to tedy problém je, protože ani postřik nefunguje. Má to prostě hlízu, tu jen tak nezničíte postřikem, nezaoráte, nezamulčujete. Okraje polí, kde je topinambur, už jsou nepoužitelné, nikdo se toho nedokáže zbavit. Jen prasata z nich mají radost, ale taky je roztahují a šíří.
Je možné, že to někde neroste tak silně, ale to teda nevím kde.

[Profesor1]

......... tak tady je jeden typ, není to sice zrovna tradiční a zkouším to teprve od jara, ale třeba to někoho zaujme. na jaře jsem vzal bubnovku, zemní vrták a někdy koncem dubna (mrazová kotlina na Vysočině, v místě není výjimkou šedivák počátkem června) rozměřil ve směru sever-jih řady asi 3 metry od sebe a pomocí vrtáku zasázel topinambury, jen tak do trávníku. když pak popolezla tráva, tak jsem to bubnovkou celý posekl tak, abych přihazoval trávu z obou stran na vznikající řádek, takže výsledkem byla řada housenek z trávy, ze které koukaly vrcholky topinamburů. plán byl to ještě do podzima dvakrát síknout stejným způsobem a tím získat čisté úzké záhonky, bez pletí, bez rytí, bez hnojení, jen trocha příjemného sečení a přihrábnutí........
Já tady vidím že se z půdy jen bere, nic nepřidává, tak že zkvalitnění odpočinkem né sto, ale sto dvacet let.
Kór když je půda vysílená z minulosti:
......"asi taky co čekat, když se na pozemku posledních pár let (no, pár, asi sedmdesát, vod komunistama převzetí) hospodařilo stylem dvakrát ročně posekat a odvézt...ono to bylo vidět už při vrtání mělkých děr, tvrdá zem se spoustou kamení "......
Určitě přehráním těmi sto léty, ale ......
.....ale čekat dvacet let? = Mistr světa v čekání.
Kompostárna Velké Pavlovice - kompost 300,-/tuna, kompost čistě z bio, bez sraček z čističek s pod..
U nás se topinamburám vůbec nedaří - jíl a hlodavci.

[Františka.]

Těch dvacet let? Během té doby už se dá něco pěstovat, jen tam prostě ještě není tak hluboká úrodná vrstva.
Že u Vás nerostou topinambury, to buďte opravdu rádi.