Odchov kotěte

[arus]

Hipí, vrátila se Mína?

[andre.marek]

to jsou společníci! Takhle v té trojici s nimi musí být sranda, když začnou lumpačit!
Zrovna jsme dnes na náměstí na parkovišti potkali černé kotě. Byl mazlivý, i do ruky se nechal vzít, a krásně živený s lesklým kožíškem. Určitě něčí. Ale je to o čumák… takhle si ho nejspíš hned někdo nevědoucí odveze… “aby se netoulal, chudák bez domova…”

Proto jsme nynějším koťatům nasadili obojky. Protože obzvláště kocour je extrémně tulivý a jde hned za každým koho uvidí. A také jsou reflexní, tak alespoň trochu snížit riziko sražení autem.

[přezdívka]

Kočka na hospodářství v polovině srpna porodila koťata. Věděli jsme kde je má, ale nedalo se k nim dostat. Až někdy před měsícem jsme občas nějaké zahlédli. To nejodvážnější nebo nejhladovější - já nevím - už čeká, až nasypeme do misky granule. Pořád je ve střehu. Zatím nám dovolilo přiblížit se asi na vzdálenost jednoho metru.

[Hhippie]

To budete muset ochočit jako Kouťák Mourka

Andre - vždycky se říká - kočce obojek nedávat, aby se neuškrtila někde ve křoví. Nebojíte se? Mě to přijde jako dobrý nápad, jak říkáš

Arus: myslím, že jsem ten příběh tady psala někde… každopádně moc děkuji za optání.
Mína se po 14 dnech zjevila uprostřed noci. Zbídačená, rozmlácnou pánev na maděru, zhublá na míň než 2 kg váhy. Nejspíš jí srazilo auto a ona někde čekala v pangejtu, až sroste natolik, aby se zvládla připlazit domů… druhý den na veterině jsem čekala, že jí jedu utratit, ale pan veterinář prohlásil, že když pije, žere a vylučuje, tak že to bude dobré a maximálně nebude moct dobře používat tu nejhůře rozlámanou nohu… a tak se také stalo. Sice byla nějakou dobu ještě plašší, ale rychle přibrala a dosrostla a už je jako dřív. Akorát už asi neloví myši - nemá odraz od těch polámaných zadních..

[Kouťák]

Já si myslím,že Mourek si ochočil Kouťáka.
Přezdívko,pokud chceš koťata ochočit,tak žádné granulky a dívat se z dálky.Ochočil jsem jich 6 a chce to trpělivost.Granulky jsem jim dal,ale sedl jsem si ve stodole k nim a čekal zda je hlad donutí žrát.Dělal jsem to dlouho.Přesně nevím,ale určitě měsíc.První přišel Mourek a za 14 dnů při krmení se nechal hladit.Později se začal třít o nohy,což dělá dodnes.Tak kdo si koho ochočil?Uznává pouze mě,ženu a syna.Bojí všech lidí kolem.

[andre.marek]

Hhippie: máme speciální obojky pro kočky s rozepínáním při potahnutí. Pár jich ztratili, hlavně na začátku, pár jsme jich i našli různě pod plotem, nebo třeba v růžích.

Ten Kouťákův mourek je vzácná výjimka, je to fakt velmi obtížné ochočit venkovní kočku. Po 10 týdnu věku už to chce opravdu hodně trpělivosti. Navíc ty v pozdějším věku ochočené kočky se fakt ostatních, neznámých lidí hodně bojí. Ještě docela funguje varianta odchytu a ochočení pak doma.

[přezdívka]

U domu mám ochočeného kocoura, ale jen do té doby, než přijedou vnoučata a chtějí ho muchlat. To je z něj naopak divoch, který rychle zdrhne. Jinak musím dávat pozor, abych o něj nezakopla. Pořád se motá pod nohama. Kočky na hospodářství zas tolik ochočené být nemusí. Taky se ochočí, ale bude to trvat podstatně déle, než se nechají pohladit.

[Jana P.]

Tak náš Mikeš je stejně starý jako já.

[přezdívka]

Ochočování koťat zdárně pokračuje. První nejodvážnější se už nechá pohladit a když připravuji žrádlo vyleze se podívat až na stůl. Už se skoro nebojí a vykračuje s ocáskem pěkně vzhůru. Tak jsem zjistila, že to je kočička. Druhé už tolik nezdrhá a žere v mé přítomnosti. Třetí je pořád vyděšenec. To čeká u díry až odejdu do uctivé vzdálenosti a teprve potom jde k misce a je pořád ve střehu. Dokud stojím a nehýbu se, tak to je dobrý. Stačí udělat nepatrný pohyb rukou a mizí.

[Jana P.]

Pamatuji si z knížek od Herriota, jak on a jeho paní ochočovali divoká kotata a kočky, které krmili na zdi u domu. Jak to trvalo a jak to dělali.
Dokonce jsem našla, že je samostatná knížka povídek o kočkách od Herriota. https://www.trhknih.cz/kniha/7wa17mcs?g ... hUQAvD_BwE
Zvěrolékař a kočičí historky.
Existuje i audiokniha, načetl ji Pavlata.
Musím se po tom poohlédnout.

[Augenblick]

Pinďouři už jsou skorokocouři. Do ložnice už nesmějí, ty jejich hrátky ve 2 ráno, když nám začali skákat po hlavách už nešly vydržet. Mají svůj pelech, ale nejraději spí se psem. Tedy k jeho nevoli..
Venkovní výpravy kolem domu se protáhly na 3 hodiny, tak mamánkové z nich snad nebudou. Každou zimu jsme měli doma nějakou myš, letos prvně nic. Nechce se mě věřit, že by něco ulovili aniž by jsme si toho všimli. Je možné že myšáci vědí že jsou v domě kočky a nejdou dovnitř?
No, už aby bylo venku teplo a mohly být do domu rozcabené dveře a mohl si každý chodit ven jak se mu zachce.

[Jana P.]

Ty jsou krásný povedený fakt.

[Františka.]

Spíš to je asi tak, že kočky je uloví dřív, než vlezou do baráku. Tři, i když mladí, to dokážou pohlídat. Jsou pěkní. Ti zvládnou spoustu myší, budete mít pokoj.

[Františka.]

Mé kočičce se narodila asi přeed dvěma měsíci koťátka. Jedno nepřežilo, druhé zakousl jeden ze psů, když mu spícímu přeběhlo kolem čumáku. Zůstalo jedno a já mám možnost pozorovat dokonalou kočičí výchovu. Mám otce i matku a výchovy se účastní oba. Od začátku se kocour chodil na kotě dívat, když začalo žrát pevnou stravu, žralo s matkou, za chvíli přišel otec a šlo žrát ještě s ním. Někdy všichni tři společně. Někdy si kocour lehne, kotě se k němu přimáčkne a spí spolu. Učili ho lézt po stromech, skákat z výšky. Asi by na to přišlo sao taky, ale je prostě pod dohledem dospělých. Před pár dny ho začali učit lovit. Začalo to tak, že matka na kotě skočila a kousala ho za krkem, až hlasitě křičelo. Divila jsem se, co mu to dělá. Ona to byla příprava. Ukazovala mu, jak má zakousnout myš. Pak mu několikrát myš přinesli, někdy matka, někdy otec. Zezačátku zakousnutou, pak už živou a tu si sežralo. Jestli nějakou už samo ulovilo, nevím. Vidím ale, že jeho výchova je dokonalá, učí ho všechno, co kočka má umět a účastní se toho oba rodiče. Nejspíš proto, že mají tu možnost, nemusí se nikde ukrývat a prchat před nebezpečím.

[Profesor1]

Toulavá kočka co se mě usadila před rokem u drůbeže (od té doby jsem nezahlédl potkana) se mě před 14 dny přišla pochválit .....

[Františka.]

Má posily z vlastních řad.

[Augenblick]

Tak dokončím anabázi s koucourkama. Všichni ve zdraví dospěli a prošli kastrací. Slyšel jsem hodně názorů, že kocouři neloví a kastrovaný už vůbec.. Musím říct, že ti naši jsou hotoví vrahouni. Ráno když otevřeme dveře, tak na rohožce je masakr...dnes 4 myši a ptáče. Tuhle přes den donesli do kuchyně slepýše. Po zahradě se válej mrtví krtci ( ty domů nenosej) . No zkrátka ukrutný zabijáci
Na noc je vyženem ven, mají tam pelech pod střechu, myslím, že tam toho moc nenaspí a celou noc loví. Ráno se jdou nažrat domů, kde pak hned usnou. Už nespí pohromadě všichni 3 , tak ani nejdou vyfotit...

[Jana P.]

Krásný jsou
Mikeš má 12 let a žije podobně. Je vykastrovaný, loví celý život. A nejradši má mě. Jinak je opatrný.

[Hhippie]

Naše Mína má taky stereotypy. Ráno čeká na manžela, mňoukne si, ten jí otevře do předsíně a nasype čerstvou snídani. Ta se nají a odběhne na zahradu ulovit myš. Tu přinese, manžel jí pochválí a ona jde v předsíni spát.
Prospí den. Když někdo prochází, jde ho pozdravit a pro pomazlení.
Průběžně vybíhá, ale jen na chvíli. Spíš doma odpočívá.
Navečer si dá večeři a v noci jde ven. Přichází zas až ráno.
Kočičí život.

[Františka.]

Já mám s kastrovanými kocoury opravdu zkušenost, že jsou mnohem mírnější než nekastrovaní. Loví taky, ale netroufnou si na tak velkou kořist. Kdysi nám kocour donesl potkana bez ocasu 26 cm. Přitom sám nebyl žádný obr, jen o kousek větší než ten potkan.
Už to tu psali snad všichni, že nevidí rozdíl a kastrovaní jsou také dobří lovci. Možná tedy záleží i na povaze a ostatních okolnostech a ti moji byli rození lenoši.
U Augenblicka mají ráj. Za roky bez kočky si myši zvykly na bezpečí a pěkně se rozmnožily.