Obnova pastviny

[Fuchs von Sebutsch]

Ahoj všichni,

dostal jsem se k pozemku viz foto, na kterém se prý před 3-4 lety pásl dobytek. Od té doby leží úplně ladem a je to dost bída. Já bych tam chtěl pást dorperky a možná pár highlandů. Rád bych se proto zeptal zkušenějších: jak nejlíp začít? Mam se snažit sehnat někoho s pořádným mulčovačem a zkusit, jestli to vezme? Původně jsem myslel že tam vypustím kozy a budu to postupně růčo likvidovat. Dost teď ale bojuju s časem a jsou to 4ha, takže hledám efektivnější řešení. Předem díky za postřehy

[Františka.]

Lišáku, mít tohle a zvířata, pustila bych je tam hned na jaře. Ostatní Vám určitě poradí skvělé postupy, jak z toho rychle udělat pomocí strojů hezkou rovinu s trávou. Jde to i jinak. Jestli máte kozy, pusťte je tam, i krávy. To, co je teď přerostlá suchá tráva a byliny, zašlapou do země a nemusíte to odklízet. Na tom vyroste pěkná tráva, kterou když budete spásat, máte to vyřešené. Mám jen kozy a chodívala jsem je pást do jednoho podobně zarostlého území, možná ještě víc. Stařinu s klacky ušlapaly, vyrážející zelenou trávu spásaly a další rok už to bylo k nepoznání. Keře, pokud je tam nechcete, budete muset odstranit mechanizací, ale mulčovat nemusíte nic. Jde to skoro bez práce, jen s množstvím kopyt.

[Augenblick]

Zmulčovat to půjde, ty větší nálety bříz růčo, nebo vytahat traktorem za pomocí řetězu. Je to hroznej hegeš. Také záleží, jak moc do toho chceš investovat. Jestli finance jsou, zorat, osít pastevní směsí, udělat alespoň jednou sena a až pak zvířata..Nebo rozdělit a obnovit na dvakrát..

[Hhippie]

Ahoj Lišáku. To je otázka, jak rychle to chceš zkulturnit (jestli Tě třeba budou tlačit dotační datumy…), popř. kolik do toho chceš investovat.
Já bych šla asi cestou: ty největší křoviny nechat službou velkým mulčerem sešrotovat (takový, jako používá např. ČEZ na ty proseky pod dráty - to žere i víc jak 10cm kmeny.. ) a zbytek zvládnou zvířata.
Ony sice kozy i krávy kdeco umoří, ale to jen v případě, že se vypásá intenzivně. Což by bylo zralé nejspíš na to, mít to rozdělené na několik menších celků a tam nechávat zvířata, aby měla motivaci se pouštět i do méně oblíbených porostů… ale vzrostlé nálety nezlikviduje nic krom techniky a ty souvislé houštiny ostružin třeba, ty taky ne ale s tím už si poradí bubnovka na traktoru s bočním nebo čelním nesením, tak s tím asi tolik starostí nebude
Každopádně bych se jen na zvířenu nespoléhala
Jeeee, co já bych za tyhle starosti dala!

[Augenblick]

No, zrovna ostružiny kozy milujou. Ostružiny a bodláky by sežraly jako první..

[Hhippie]

Jo, to sice milujou, ale když jsou takové ty neproniknutelné houštiny mnoha m2, metr vysokých, tak do toho nevleze nic.. alespoň moje zvířata to obcházela a nípala jen to, na co dosáhla (ovce, kozy, koně, krávy)
Ale možná jsme u toho, co jsem říkala - že jsem je nenechala dostatečně vyhladovět, aby měli motivaci… já to takhle neumím, no…

[Františka.]

My jsme tam jen chodili, ani tam kozy nebyly pořád, ale každý den asi hodinu dvě. Měly to k večeři, tak žraly, jinak by se vrátily hladové. Obešli jsme pravidelnou trasu, nejdřív sežraly, co jim chutnalo nejvíc, hodně pošlapaly, lehlo to k zemi. Příště sežraly zase něco jiného, ostružiní a keře okousaly, i kůru leckdy oloupaly, ale kmeny by se musely vykácet, pokud je tam někdo nechce. Kdyby tam mohly být celý den, zbylo by tam pár silnějších kmenů. Teprve po zvířatech bych případně odstranila, co tam nemá zůstat. Další jaro už tam byla hezká tráva úplně bez práce.
Ale čekala jsem, že tenhle postup se bude zdát někomu neefektivní a hlavně málo mechanizovaný .

[PavelIV]

Viděl bych to tak na 3 možnosti, záleží na penězích a času, který do toho chceš/můžeš investovat:
1) jestli nemyslíš na žádný dotace, tak postavit ohradník a pustit tam zvířata. Nějaký kozy by tam být měly, jiný se na křoví vykašlou. A postupně růčo řešit křoví a stromy. Nebo třeba kozám něco nechat.
2) zmulčovat ještě nebude tak drahý, ale z vlastní zkušenosti - ty šípky a trnky obrůstají hodně rychle. Takže zmulčovat nebude tak drahý, ale chce to dělat každej rok, což ve finále levně nevyjde. Výhoda je, že nemusíš řešit, co s tím uřezaným/vytrhaným materiálem - bude to na kousky, nechá se to ležet.
3) Křoví i stromy nechat vytrhnout i s kořeny. Mně to dělal brácha traktorbagrem, ale vlastně jenom stromy a křoví se pak přejelo mulčovačem. Jak píšu výš, obrůstá to rychle Pak třeba spálit na hromadě, na to se ten bagr taky hodil výborně.

Jestli myslíš na dotace na plochu, tak jsou ve hře 2 a 3. Možná by se ti na to povedlo získat nějakou dotaci od životního prostředí, kdysi jsem to hledal.
Neboj se toho - s chutí do toho a půl je hotovo

[DAD David Abrahám]

Šípek se vytrhne snadno a z kořenů co zbudou neobráží tak dobře jako trnky a ostružina, stromy bych klidně nechal kvůli stínu a jako drbadlo, jinak pást a sekat, časem se všechno poddá

[andre.marek]

Nemám zkušenosti s kozami, ale pokud je to jak píše Františka a je ta možnost, tam ty zvířata dát, asi bych to využil.
Malé porosty zlikvidují, větší pak vytěžit na dřevo.

Podle fotek jsou ty keře už dost velké - to už na mulčovač bude tak na hraně, v případě potřeby mechanizace bych se poptával po lesní fréze, ale to bude s odpovídajícím výkonem stroje už docela drahá sranda na té výměře.

[PavelIV]

Kladivovej mulčovač to zvládne. S tou lesní frézou je to strašně drahý - s jedním jsem před lety mluvil, když mi od boku počítal pracovní rychlost, spotřebu toho velkýho traktroru a výměru, šly na mě mrákoty

[Františka.]

Možná se dívám špatně, ale dělá to na mě dojem, že tam ani moc náletů není, že jsou to přerostlé traviny, možná bodláky apod. Spoustu vyrážejících výhonů kozy úplně ukoušou, takže zbytek se pak dá lehce posekat, jako kdyby tam nic nebylo. Počkala bych, až co zbyde a co tam nechcete. Promiňte, že se opakuju, ale vydat hned na začátku spoustu peněz, se mi zdá zbytečné. Augenblick psal o zorání a osevu. Ale jak to tak vidím tady okolo, nasetá pastvina ani po dvou třech letech není tak stabilní jako starší. Kdežto tam, kde už něco bylo a jen se to zušlechtilo, z toho je dobrá stabilní plocha. Tam už totiž není místo pro plevely, rostliny jsou nahuštěné a silné, kdežto u té nové to aspoň tady bývá samý bodlák a jiné nežádoucí rostliny. Pak to trvá ještě pár let, než se jich zbaví.

[Hhippie]

Františko, k tomu bych se přikláněla taky

Pavle, já tady měla před lety kladivový mulčovač tažený za traktorem, jehož kola byla vyšší než já sama. Parametry ničeho nevím. Každopádně to “žralo” stromy asi do 5 metrů výšky (habry) a cca 10 cm průměru. Pustil to i do země, cca půl metr, takže to sešrotovalo i kořeny. Sice byla dřina to všechno vytahat (mnohé ještě drželo na kousku pod zemí třeba), ale neobrazilo lautr nic.
Tehdá byla cena za ha (kolem 20 tisíc). Pána sehnal někdo ze školky… kde se vzal, tu se vzal… a prej, že ho za to někdy pozvu na kafe… od té doby se po něm zem slehla… někdy život přináší krásné příběhy

[PavelIV]

Tak to byla spíš ta lesní fréza nebo něco mezi tím. Kladiváky tak do 6 cm, ale když nemáš dost silnej traktor, tak si pořídíš na 3cm , nebo jakej seženej jetej.

[Hhippie]

Aha, dobře. Tak pardon za mystifikaci. Já si pamatovala ta “kladívka”, co mě zaujala názvem… ale už si to asi blbě pamatuju.

Každopádně: to je tedy makáč!