Neřez ovocných stromů

[přezdívka]

Tak asi nezbyde nic jiného, než na větvičky dát závaží, aby byly trochu vodorovně. Petku s vodou přehodit přes větev nebo zlehka uvázat. Kolem větvičky dát širší pásek třeba zbytků lina, aby se provázek nezařízl.

[andre.marek]

To já bych je raději stříhal... Ale já jsem z tábora střihačů
Už je konečně i počasí na práce na zahradě, tak jsem se do toho pustil.

[Augenblick]

Neboj nic... také s tím válčím.. jen to tak neprožívám, protože nestíhám teď v podstatě nic.... Až bude chvilka, tak to nějak doprasim a příští rok si zaplatím odborníka..na YT je toho hodně, ale pro mě je lepší vidět to "naživo" a mít možnost se zeptat..

[Hhippie]

S tak já si dám tedy zase rande se zahradnicí… já to trochu prostříhala… ale jak říkám - už jsou některé ty větve fakt silnější a do toho se mi nechtělo… navíc je to taková ta ztrojená koruna, tak ani nevim, kterou z nich vybrat…
Ale vzhledem k tomu, jak vysoké budou v budoucnu (staré odrůdy), tak stejně nebude možné je řešit do nekonečna…
Nebo to se fakt leze po štaflích kolem každé jabloně rok co rok…? André - máš i vysoké stromy?
Přezdívko, díky ta tip. To jsem nikdy neviděla… a vůbec bych si nemyslela, že by to mohlo fungovat. Myslela bych, že ta násilně svěšená prostě přestane prospívat a vyjedou jiné, co jsou silné a k nebi mířící…

[andre.marek]

Mám i starší vysoké stromy, lozím do korun každý rok.
Pokud člověk do těch vyšších tvarů nezasahuje nějak výrazněji, stačí taková opatrná prořezávka třeba co 3-4 roky, ale já více zmlazuju, chci totiž větší a hezčí ovoce a to na starých větvích nevyroste. Zase to ale zmenšuje dobu přežití těch stromů, protože každý větší řez postupně vede díky napadení houbami k zániku.
Ideální je takový zdravý vyvážený poměr - u těch vysokokmenů. Nízké tvary chcou péče spíše více.
Jestli ale čekáš pěkné, velké ovoce z velkého stromu, tak to jen tak nebude... Nějakou péči to chce.

[Hhippie]

Já nevím, co je velké pěkné ovoce

My si moc dobře vystačíme i s divokými jablky z jabloní z pangejtů (jak jsme za jednu nezmrzlou, co jsme loni našli, byli šťastní! Jsou to jediná jablka, co jsme měli!).
Takže asi nejde o velikost plodů úplně..

Spíš bych to ráda dělala správně, aby se ten strom měl dobře a zároveň jsme z něj měli užitek

[přezdívka]

Vyvazování a usměrňování růstu větví je princip tvoření ovocných stěn. Tak proč by to nemělo fungovat i u volně rostoucího stromu.

[andre.marek]

Vyvazování funguje, ale je tam obtížné udržet rovnováhu růstu a plodnosti. Právě jak píše Hhippie výše - ta skloněná větev přestane tolik růst na úkor jiných. Je potřeba pak pravidelná obměna obrostu. Jinak to skončí hustou velkou plochou někde vysoko v koruně a dole nebude nic. Bohužel se mi to taky na některých stromech stává. Je to prakticky nekončící boj se stromem aby rostl podle nás a ne podle něj.
Ve stěnách (ale v podstatě i u volně rostoucích tvarů) to má i nějaké zákonitosti, jak tento jev potlačit, musí být dobře založené to základní patro kosterních větví. 3-4 základní větve, aby prosperovaly, na které se pak už výrazněji nesahá.

[Hhippie]

Je to děsná alchymie!
Já vždycky stojím pod tím stromkem a povídám si s ním, co jako s tím..

Některé rostou hezky a dává to smysl. Některé si to od začátku dělají po svém a nevím si s nimi rady

Takže rada je - kort takhle v začátku se nebát střihat…?

[andre.marek]

Ano, ze začátku je určitě lepší střihnout něco navíc. Naopak potom v rodivosti, když už je stromek větší je možno spíše nechat více v klidu.

[Františka.]

A neplatí taky to, že když se strom stříhá od začátku, potřebuje to i později, ačkoliv je to třeba odrůda nebo typ stromu, který by si poradil sám? Hlavně u těch vysokokmenů se to občas píše. Ve smyslu: jakmile ho někdo začne řezat, nedá se přestat. Nevím to, proto se ptám.

[Kouťák]

Viděl jsem jednou v Libčanech,jak stříhají jabloňové sady.Traktor s plotostřihem stříhal vše do rovniny v horní části.Za traktorem šli střihači a vyřezávali 2-3 větve uvnitř koruny,aby vnitřek prosvětli.U starých stromů to dělám stejně. Stříhám pouze vnitřek koruny a jinak si jich nevšímám.

[Hhippie]

Františko, já právě mám taky takovouhle informaci. A naopak málo zkušeností a odvahy to tak udělat. Proto se snažím shánět informace od zkušených a odvážných

[Františka.]

Jenže s těmi vysokokmeny už asi moc lidí zkušenosti nemá. Mně připadá logické, že jak do stromku říznete, nedá se přestat, protože když někde něco uříznete, vyroste někde něco, co by tam jinak vůbec nebylo a je to tam nějak špatně. Tím pádem to musíte upravit a už je to pořád dokola. To neznamená, že jsem proti stříhání. Chápu Vás, není to jednoduché. Já jsem tedy taky někde četla, že se vysokokmeny můžou nechat pár let růst, jak se jim chce, hlavně kvůli zesílení stromu, takže mají větve všelijak. Pak teprve nějaké odstranit. Máme pár vysokokmenů a řídím se tímhle návodem. Ostříhali jsme jen terminál, aby rozvětvil, když byl dost vysoký, a dál zatím nic, i když je to asi tři nebo čtyři roky. Možná se nad nimi letos zamyslím, možná až někdy jindy.

[andre.marek]

A neplatí taky to, že když se strom stříhá od začátku, potřebuje to i později, ačkoliv je to třeba odrůda nebo typ stromu, který by si poradil sám? Hlavně u těch vysokokmenů se to občas píše. Ve smyslu: jakmile ho někdo začne řezat, nedá se přestat. Nevím to, proto se ptám.

Hlavní u těch dlouho neřezaných stromů je, vědět proč a co chci řezat. Když se to udělá s citem a rozumně, jen lehce se tím podpoří růst, který je žádoucí.
Ono není tak velký problém dostat strom do stavu, kdy bude plodit, přírůstky nebude mít prakticky žádné, nebude tedy nutno řezat. Jen občas nějakou poškozenou, či uschlou větev.
Ale to ovoce z něj bude mnohem drobnější než by mohlo být, bude mít méně cukrů a bude "suchší". To je důvod, proč se stromy řežou. Není to tak, že by nás to nějak extrémně bavilo a dělalo radost, ale děláme to kvůli co nejhezčí úrodě.
Zase z toho velkého, "neudržovaného" stromu toho ovoce může být na hmotnost ve výsledku třeba více. Otázka je, proč chtít hodně ovoce na úkor kvality.
Je potřeba, aby si každý, kdo něco pěstuje určil, proč to dělá. Někdo třeba jen kvůli těm stromům, vzhledu zahrady, rázu krajiny apod.. V alejích třeba je požadavek co nejmenší potřeby následné péče. Tam mají ty minimálně udržované vysokokmeny smysl.

[Františka.]

U nás je to kvůli stínu z vysokých stromů. Nějaké ovoce z toho bude časem taky, využije se i horší. Kdyby nám šlo hlavně o ovoce, nejspíš bych nevolila vysokokmeny. Takže se shodneme, záleží na tom, k čemu stromy mají být.

[Hhippie]

Volili jsme staré odrůdy z důvodu životnosti a vitality. Do těch by se sahat nejlíp nemělo. Proto jsem zároveň volila vysokokmeny, aby to byly přírodní stromy prostě. Nejspíš to byla blbost. Ale načítala jsem mnoho informací z různých zdrojů a vyšlo mi z toho to holt

[andre.marek]

Jaká je to odrůda je skoro jedno. Je pár odrůd, které plodí na dlouhém dřevě, ale u naprosté většiny je to fakt jedno. Klidně může být takový vysokokmen z nějaké nové, moderní odrůdy a stejně tak je možno staré odrůdy pěstovat na drátěnce, v ovocné stěně (tak to mám třeba já s pár starými odrůdami a je to bez potíží).
To fakt vůbec nemá vliv.