Františko, nepředstavujte si uzavřené mokré zastíněné údolí. Jen je to celé prostě nešťastně modelované.
Mrazová kotlina, protože nejčastěji vítr fouká ze západu, což je nejvyšší bod asi kilometr a kus vzdušnou čarou a trojúhelníkovitě sevřené údolí končí u nás mírným protisvahem… proto se tady skončí válet veškerý mráz z okolí.
Plísně a hlodavci od vody jsou jasní.
Ale rozhodně se nejedná o vlhký pozemek. Oblast pěstební zahrady je optimální, dle mě, zbytek je ještě sušší (“sad” a plocha sekané trávy).
No a o tom osychání a neprospívání kvůli suchu se bavím hlavně o plošce před domem, což je řekněme 20 x 20 m, na které se parkuje a je tam garáž plus osazení okrasnou zelení. To, co jsem sázela já, jsem vybírala s ohledem na odolnost proti suchu a nenáročnost. Ohledně stromků jsem šla tím směrem lokální příslušnosti s tím, že když je zapěstujeme, tak to snad dají a budou prosperovat… ale zatím se zdá, že moc ne. Ale je to brzy, jsou to mladé stromky. Jediné, v čem je výhoda, že tady nahoře už nejsou hryzci. Ale zas je tu děsně sucho. Třeba nejsem schopná udržet ve slušné kvalitě vyvýšené záhony, aby nevysychaly. Navážela jsem novou zeminu, ale asi i tahle má málo biomateriálu. Úplně si dovedu představit, že do tohohle navezu dvě kolečka jen částečně rozložené trávy ze sekačky, aby se to trochu provzdušnilo a mělo to nějakou absorbční kapacitu… není to úplná sranda, mít ty vyvýšené záhony v dobré kondici.
