O zvětšeném thymusu (mléčná struma) a strume z deficitu jódu

[Moonika]

Tu je link na známy výborný článok o zväčšenom brzlíku-mliečnej strume ktorý sa často zamieňa so strumou z deficitu jódu http://www.goatbiology.com/milkgoiter.html Pre tých čo nerozumejú po anglicky tu je nahrubo upravený preklad z prekladača:

Č𝗼 𝗷𝗲 𝘁𝗼 𝗺𝗹𝗶𝗲č𝗻𝗮 𝘀𝘁𝗿𝘂𝗺𝗮-𝘇𝘃äčš𝗲𝗻ý 𝗯𝗿𝘇𝗹í𝗸, 𝘁𝗵𝘆𝗺𝘂𝘀?

Článok uverejnený v roku 1988 Geoffom Pritchardom v britskom časopise Veterinary Society Journal [1] opisuje štúdiu opuchov hrdla u stáda najmä anglo-nubijek, ale zahŕňal niekoľko Toggenburiek a Saanskych kôz. V priebehu niekoľkých rokov chovu sa u väčšiny kozliat vyvinuli opuchy v oblasti štítnej žľazy, v oblasti hrtanu ktoré vznikali vo veku 7 až 10 dní a pretrvávali, kým neboli zabité vo veku 6 až 9 mesiacov, ale zvyčajne sa začali zmenšovať približne v 4 mesiacoch veku. V niektorých prípadoch boli opuchy také závažné, že spôsobili nepohodlie, zmenu vokalizácie. Opuchy sa začali zmenšovať takmer spontánne asi vo veku 4 mesiacov a zanechali za sebou voľnú chlopňu.
Za predpokladu, že ide o nedostatok jódu, veterinár majiteľovi predpisovali jódid draselný podávaný ústami, čo však neviedlo k zmene. Analýza krmiva ukázala adekvátne množstvo jódu. Vzorky krvi a mlieka ukázali, že kozľatá a matky skôr mierne vyššiu ako normálnu hladinu jódu.
Jedno kozľa bolo usmrtené a bola vykonaná pitva na určenie príčiny opuchov. Výsledky ukázali, že opuch hrdla bol spôsobený "hrubým zväčšením týmusu, pričom väčšina extrahrudnej časti - s hmotnosťou nad 200 gramov - bola umiestnená v hornej oblasti hrdla." Histologicky bolo tkanivo normálne. Dve ďalšie kozľatá post-mortem vykazovali podobné rozšírenie týmusu. U jednej, 4-mesačnej kozičky, ktorá mala určitú regresiu, brzlík vážil takmer 170 gramov
Kozy všetkých vekových skupín z celého stáda boli vyšetrené na ochorenia vrátane CAE, enzootickej bovinnej leukózy, hraničnej choroby, infekčnej bovinnej rhinotracheitídy, Toxoplasma gondii a ďalších bakteriologických, virologických, hematologických, biochemických a sérologických testov. Výsledky boli negatívne.

𝗔𝗸á 𝗷𝗲 𝗳𝘂𝗻𝗸𝗰𝗶𝗮 𝘁ý𝗺𝘂𝘀𝗼𝘃𝗲𝗷 žľ𝗮𝘇𝘆?

Tymoidná žľaza sa nachádza na krku, môže sa rozšíriť na obklopenie srdca(?) a u niektorých kôz sa tenký prameň rozširuje až na šírku v oblasti nad štítnou žľazou a môže sa objaviť v oblasti pod dolným okrajom čeľusti.
Typ imunitnej bunky, ktorá pochádza z kostnej drene, je spracovaný týmusovou žľazou. Táto imunitná bunka, nazývaná T-bunka (tamsus-dependentný (T) lymfocyt) musí byť schopná rozpoznať rozdiel medzi cudzími invazívnymi bunkami a vlastnými bunkami tela. Tieto bunky dostanú svoj výcvik v týmusovej žľaze procesom, ktorý je jedným z veľkých tajomstiev vedy.
Tymus kozy môže byť pomerne veľký u mladých zvierat, ktoré dosiahnu vrchol vo veku približne 4 mesiace a potom začnú regresovať na malú veľkosť o 6 až 7 mesiacov veku. U kastrovaných samcov môže zväčšenie týmusu trvať dlhšie.
Zo štúdií genetických ochorení, pri ktorých sa týmus nerozvinul, alebo z chirurgického odstránenia týmusu u malých detí je známe, že výsledkom bude trvalá imuno-deficiencia
Tymoidná žľaza je veľmi citlivá na stres a infekciu, rýchlo sa rozpadá, keď im je vystavená. Stres produkuje adrenalín, ktorý je prírodným steroidom. Začiatkom roku 1900 sa injekcie steroidov použili na zníženie veľkosti týmusu u detí, keď sa predpokladalo, že rozšírená týmusová žľaza je abnormálna. Existuje určitý stupeň pálenia, keď sa 7% jódu aplikuje na jemnú pokožku a spolu s chytaním a zadržiavaním detí všetko prispieva k stresu. To by mohlo vysvetliť, prečo opuchy v krku môžu po ošetrení jódom niekedy vymiznúť. Avšak je tiež možné, že ak sa liečba jódom vykonáva približne vo veku 4 mesiacov, keď sa týmus normálne začína znižovať, liečba nemá nič spoločné so znížením opuchov v krku.
Je potrebné poznamenať, že jód môže mať toxické účinky na vysokých úrovniach. Ľahko sa absorbuje cez kožu, najmä ak sa opakuje na veľkých plochách intaktnej pokožky alebo absorpčných slizníc [2]. Jódová toxicita je pravdepodobnejšia, ak má kozľa normálnu hladinu jódu.
Mliečna struma je veľmi časté, normálne zväčšenie týmusovej žľazy, ktoré je súčasťou dozrievania imunitného systému u takmer všetkých mladých cicavcov. Prečo je týmusová žľaza väčšia u niektorých kozliat alebo detí ako u iných, sa zatiaľ dostatočne nevie. Zníženie veľkosti v ranom veku by však mohlo mať za následok menej účinnú imunitnú odpoveď na život kôz, ako sa ukázalo u ľudí. 𝘕𝘢𝘮𝘪𝘦𝘴𝘵𝘰 𝘵𝘰𝘩𝘰 𝘶𝘷í𝘵𝘢𝘫𝘮𝘦 𝘻𝘷äčš𝘦𝘯ý 𝘵𝘩𝘺𝘮𝘶𝘴 𝘴 𝘱𝘰𝘤𝘩𝘰𝘱𝘦𝘯í𝘮, ž𝘦 𝘪𝘮𝘶𝘯𝘪𝘵𝘯ý 𝘴𝘺𝘴𝘵é𝘮 𝘱𝘰𝘭𝘰ží 𝘻á𝘬𝘭𝘢𝘥𝘺 𝘱𝘳𝘦 𝘻𝘥𝘳𝘢𝘷ú 𝘣𝘶𝘥ú𝘤𝘯𝘰𝘴ť 𝘷𝘢š𝘪𝘤𝘩 𝘬𝘰𝘻𝘭𝘪𝘢𝘵 kozliat http://www.goatbiology.com/milkgoiter.html

A ešte pre zaujímavosť čo uviedla v jednej prezentácii o brzlíku MVDr. Z Besson "Pri napadnutí vírusom počas vnútromaternicového vývinu je týmus (žľaza nutná na dozrievanie T lymfocytov) vyčerpaný už pred narodením. Unovorodených jahniat je skoro neexistujúci. jeho činnosť je nutná na sekréciu rastového hormónu. takéto jahňatá majú menej rastového hormónu ako ostatné a preto nerastú, aj keď sú v dobrom kondičnom stave; tuk sa ukladá, no rast do výšky je zastaven"

[oreb1]

Fakt zajímavé. Už jsme to řešili několikrát na UFO, že něčí ANkozy měly strumu a že tedy dodat jód, třeba rychle v podobě jodové tinktury. A ono to není tak jednoznačné, jak je vidět. Sice jsem takový problém nikdy neměla, ale chtěla bych si to ujasnit. V případě otoku pod krkem by tedy bylo nejvhodnější vzít krev a podle stavu jódu buď ho dodat nebo nedělat nic. A kdyby nebylo možné vzít krev, jód podat a buď to vyjde a pomůže, byla to tedy struma z nedostatečné činnosti štítné žlázy, nebo nepomůže a pak to nechat, protože to je brzlík a jeho normální činnost. Jestli jsem si to přebrala dobře.

[Moonika]

rozbor je ideálny. Ale pokiaľ ide o kozľa pod dobrou dojkou, dobre prosperujúce a zdravé tak je pravdepodobnejší brzlík. U AN, buriek a pod. treba rátať s vyššou potrebou jódu, pokiaľ im ho chovatelia nedodávajú tak určite neuškodí v rozumnej dávke, ale pokiaľ má kozľa príjem jódu a pokiaľ neje veľa strumigénov+tie veci spomenuté v prvej vete tak by som asi jód nepridávala

[Moonika]

Pokiaľ matka v brezosti má málo jódu tak sa rodia takéto mladé zvyčajne mŕtve alebo umrú krátko po pôrode

[oreb1]

Jinak to bude asi u dospělé kozy, tam už to zřejmě bude znamenat nedostatek jódu.
Mooniko, díky. Pěkný článek a moc dobré je, že jste si dala práci a přeložila ho.

[Moonika]

na tej foto sú predčasne "narodené" cisárskym, ale bežne sa rodia také podobné ako bezsrsté. Vďaka:) bolo mi ľúto že v tejto rubrike ešte nič nie je tak som len skopčila čo som kedysi písala inde:) Snáď pribudnú v tejto rubrike aj ďalšie príspevky

[oreb1]

Ono to asi bude tím, že zrovna teď nejspíš nikdo žádný vážnější problém nemá. Tak nikoho nic nenapadá. Navíc jste na nemoci a hledání na internetu odbornice právě Vy.

[Moonika]

Inak tento rok som mala tieto brzlíky u 3 kozliat, podielových, už im to zmizlo ale sú to kozičky ktoré z tohtoročných kozliat najrýchlejšie narástli. Kamoška tiež máva brzlíky u podieloviek ktoré najrýchlejšie rastú a tiež im to mizne po odstave

[Moonika]

gúglič proste:D a teraz som si uvedomila že som to asi mala dať skôr do článkov, pokiaľ by som vylepšila ten preklad, ach

[oreb1]

Naše bílé a hnědé na to asi vůbec netrpí.
Tak to ještě upravte a dejte i do článků. Janinka Bosorka tak upravuje článek o jedovatých rostlinách podle diskuse.

[Moonika]

áno ani u našich nepodieloviek(AN) to nemávam, ale tie ani zdaleka tak rýchlo nerastú

[oreb1]

Bude to asi tím, že mají větší výkon v růstu i matky v dojivosti a to se všechno odrazí na zdraví. Mě by zajímalo, jestli AN a BU kozy trpí těmihle problémy i v Africe a v Arábii. Domnívám se že ne, ale nevím to. Jestli tam je prostě tráva jiná. Má třeba víc různých minerálů a dalších látek, méně dusíku. U nás nakonec taky ta nejlepší tráva pro kozy není jako pro krávy, ale spíš ze stepní louky.

[Moonika]

ale zväčšená týmus nie je problém ale známka dobre fungujúcej imunity

[oreb1]

Ano, já jsem to pochopila, myslela jsem nedostatek jódu, jestli mají i tam. Už jsem přemýšlela o tom druhém .

[Moonika]

Článok o deficite jódu, strumigénoch a pod.
https://naschov.cz/struma-a-co-dal/?fbc ... x1N497h6e4
"I při plnění dřívější normy obsahu jódu v krmné dávce (která doporučovala zhruba poloviční množství jódu) se v ČR u koz i ovcí v 80. a 90. letech často vyvinuly karence jódu, doprovázené výskytem strum, mrtvých a málo životaschopných mláďat s poruchami osrstění. Šlo převážně o kombinaci primární karence se sekundární, vznikající u zvířat vysokým přísunem řady tzv. strumigenních látek, což jsou látky, které blokují využití jódu organismem. Tyto látky jsou obsaženy například v brukvovitých rostlinách (kapusta, hořčice), luštěninách a řepce. Významně strumigenně však působí také dusičnany nalézající se v pitné vodě či krmivu (nejčastěji jako následek intenzivního hnojení). Tam, kde je k napájení na pastvě využívána voda z povrchových vodotečí, může docházet ke zvýšenému příjmu strumigenně působících huminových kyselin. Mezi další nepříznivě působící látky patří řada insekticidů, pesticidů, antibiotik, PCB, ftalátové estery aj.
Dopad popsaných dvou situací tj. krmné dávky s nízkou koncentrací jódu a dále navíc ještě obsahující strumigeny (řepka, dusičnany) jsme prověřovali u koz experimentálně" a ďalej j píšu o tom experimente

[Františka.]

Po celé roky se mi nestalo, že by nějaká koza měla strumu. Taky jsem ale velmi dlouho neměla nic společného s anglonubijskými. Teď tu mám jednu tříletou poloviční kříženku AB a bílé krátkosrsté. Říkala jsem si, že ji musím pozorovat, ale v minulosti žádné příznaky neměla a její kůzlata byla vždycky úplně v pořádku. Letos má dvě kůzlata, také úplně bez problémů, silná, zdravá, ale jí samotné se udělala malá struma. Přece jen ty anglonubie nejsou tak vhodné pro naše prostředí jako hnědé a bílé, ale když už ji mám, kvůli tomu se jí zbavovat nebudu. Dala jsem jí jódové kloktadlo na kousku rohlíku. Jen přemýšlím, jestli to stačí nebo jí mám dát ještě.

[Profesor1]

A není to začervení?

[Hhippie]

Dobrý postřeh. Tohle je nejhorší období, kdy mi vždycky začaly walliny “padat”… od půlky února do půlky března jsem řešila odčervování, protože se paraziti začali probouzet a množit a vitalita ovcí šla rychle dolů.

Jen napíšu svoje zkušenosti pro méně zkušené:
Setkala jsem se se dvěma druhy: Otok mezisaničí ze začervení, který se objevuje hlavně k večeru, po pasení. Přes den extra vidět není. Řešení bylo rychle odčervit. Tohle způsobuje nejčastěji motolice (pastva na mokrých místech).
A druhý, který je stále a postupně se zvětšuje, až umí přejít v zánět, který bez pomoci veta snadno zvíře zabije (rychlé podání něčeho proti otoku, proti bolesti a proti zánětu). Tohle způsobuje nejčastěji vlasovka slézová.
Oboje je peklo na zemi!
A myslím, že oboje lze vykoukat zpod víčka famacha testem, že jsou sliznice bledé.

[Františka.]

Začervení to není, sliznice nejsou bledé, před zimou dostaly všechny Eprizero, protože si zase odněkud ze srnčích houštin přinesly všenky, a to působí i na vnitřní parazity. Navíc mají za sebou taninovou kůru z vánočních stromečků . Zvětšení je přesně v místě štítné žlázy, není velké, ale nebudu čekat, až bude větší. Je to podle mě jasné vyčerpání jódu u AN. Uvidím, jestli pomůže to chrstnutí kloktadla nebo ještě přidám, protože už si toho moc nepamatuju o potřebném množství atd. Jsem ráda, že se to vyvinulo teď a jen trochu a že kůzlata jsou pěkná i tak. Řekla bych, že je to tím, že deficit není velký a koza dokázala pokrýt potřebu plodů. Budu ale muset sledovat i ta mláďata, protože když rychle porostou, zase tam bude riziko. Jsou sice už jen čtvrtinoví AN, ale po matce s deficitem. Budu si o tom znovu muset něco přečíst.

[Františka.]

Ani jsem tomu nechtěla věřit. 11.2. jsem koze se strumou dala kousek rohlíku s jódovým kloktadlem, dnes už nemá žádnou. Že tak rychle může zmizet, mě hodně překvapilo.