PASENÍ - povídání o něm, postřehy

[Františka.]

Byla schválena novela lesního zákona, která povoluje pastvu v lese, pokud s tím vlastník souhlasí. Nabízí se otázka, proč by s tím souhlasit měl. Ale někdy je to nejen vlastník lesa, ale i chovatel, tudíž to k něčemu třeba bude. Navíc lesy zarůstají a pastva by mohla pomoci.
Netýká se to prasat, ta prý musí mít dva ploty, pokud jsou na pastvě, což se v lese nesmí postavit.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/prir ... a-povolena

[Profesor1]

Tak pasení dneska skončilo a šlo se domů.

[Františka.]

Nebýt té zámkové dlažby, je ta posledná jako vánoční pohlednice.
Máte moc pěkné stádo.

[Profesor1]

Děkuju, ale letos jsem je poprvé v životě nestihl ostříhat, tak že na výstavu nejsou

[Profesor1]

Tak jsem se podíval kdy jsem zavíral loni a loni bylo o trošku sněhu víc, svítilo slunce, a bylo to 23.11.

[Františka.]

S kožichem na zimu to jsou pořádné ovce, žádné ostříhané chudinky. Takhle by tam klidně mohly ještě zůstat, jim by to nevadilo, jen Vám by se tam špatně chodilo.

[Hhippie]

Tyhle přesuny jsou boží

[Františka.]

Po nějaké sáhodlouhé době jen ráno trochu mrholilo a sucho tedy rozhodně není, ale bylo teplo a usoudila jsem, i když byla mlha, že už se kozy potřebují jít provětrat. Byly nacpané senem, ale na čerstvé zelené vyběhly rády. Je tu jedno dosud nezorané zarostlé pole, které nejspíš bude ležet ladem. Tam jsme strávili skoro tři čtvrtě hodiny a pak honem zase o kus dál na nějaké divoké keře. Asi měsíc jsem tam nebyla a málem jsem zabloudila. Původní cestičky jsou rozryté od divočáků a když jsem po nějaké šla, dovedla mě do hustého křoví, skrz které jsem musela jít přikrčená, jak tam bylo nízko. Ona to byla cestička prasat tak vyšlapaná, jako by tam chodili lidé. Ale kozy byly spokojené, okusovaly šípky a konce mladých větviček a bez odporu se vrátily domů.

[Františka.]

Stále nemáme jednu vůdkyni, ale stádo vedou dvě kozy současně, zároveň s nimi i jeden z kozlů, což jsem ještě nezažila. Ne ve výběhu, tam se kozlové o nic kromě krmení nestarají, ale jakmile vyjdeme z vrátek, stává se hlavní kozel jedním z vůdců. Kupodivu to docela jde, líp než vloni, i s malými kůzlaty se tak dá konečně někam dojít. Zatím to není moc daleko, ale jdeme správným směrem, což se mi minulý rok nepodařilo snad ani jednou. Vloni chodili jen po nejbližším okolí, teď mě už zase následují. Kůzlátka už pozadu nezůstávají, jakmile začnu volat "Jdeme, jdeme, pojďte honem, jdeme", i ta poslední popoběhnou a doženou stádo. Tohle volání se mi osvědčilo, volám tak průběžně celou dobu pastvy. Měla jsem poloslepého kozla, který se podle toho orientoval, ve tmě je to také výhodné, kozy vědí, kde jsem a kde jsou tedy i ostatní, kůzlata můžou být zujatá trávou a zapomenout se, ale slyší a jdou dál.

[Františka.]

Chodíváme kolem západu slunce, včera jsme se vraceli asi v půl desáté, ještě nemáme s malými kůzlaty tak dlouhou trasu. Ale proti loňsku jsou skvělí. Po cestě domů asi kilometr od domova se za námi objevilo světlo něčeho tichého podivného a byl to elektrický skatboard. Kozy šly pořád kupředu v kuželu světla, ačkoliv se měly ještě pást podél cesty na křovinách. Podařilo se mi přidat a předhonit je, uklidnit a poté promluvit pár slov s jezdcem, jestli by se nepokusil je předjet. Ale jemu se to líbilo, jen prostě zastavil a pozoroval kozy. Ty se zase začaly pást kolem cesty, protože už je světlo nikam nehnalo. Mladík se na příštím rozcestí odpojil a já jsem si říkala, jaké to má skvělé vozidlo, když to dokáže jezdit po polňačkách a nerovném terénu. Být mladší, lákalo by mě zkusit si to.
Také jsme potkali psa, velkého bílého pastevce, kterého by už kozy mohly znát, ale před psy mají respekt, takže se na cestě otočily a chtěly prchat. Nejspíš se mi podařilo svým dalším chováním zvýšit jejich důvěru v mou osobu, protože jsem v tu chvíli vyšla dopředu a tu obrovskou psí obludu, mírnou a docela klidnou, jsem rázně oslovila, poslala zpátky a ona po chvíli otálení provedla, co jsem po ní žádala. Kozy se uklidnily a šly se mnou dál i kolem psa, kterého se původně lekly. Za časů dřívější vůdkyně jsme spolu zažily mnoho takových i doopravdy nebezpečných situací, ale můj zásah vnímala ona, ostatní se řídily zase jejím chováním. Teď je čas, abych udělala dojem na její následovníky, protože dokud nebudou vědět jistě, že je dovedu na dobrou pastvu a budu je chránit, nepůjdou se mnou, kam budu potřebovat.