Mrkvový koláč, o kterém si má dcera myslela, že je meruňkový

[Františka.]

Mám momentálně víc pěkné mrkve, než můžu běžně spotřebovat, a na uskladnění není. Co s ní? Třeba koláč.
Množství odhaduju, protože dělám, co mě právě napadne, ale koláč byl velikostí do dortové formy.
Ustrouhala jsem najemno 4 velké mrkve, trochu osladila hnědým cukrem, posypala mletým zázvorem a promíchala. Rozdělila jsem ji na poloviny. Jednu jsem promíchala s trochou hrubé mouky, práškem do perníku, pár kapkami citronového oleje, vejcem, asi lžící másla a několika lžícemi mléka a vytvořila těsto, které nebylo tekuté, ale ani tuhé. Dalo se lžící dobře nabírat a roztírat po vysypané formě a drželo tvar tak, že se vytvořil okraj na náplň. Druhou půlku mrkve jsem smíchala s vanilkovým cukrem, na kousky nakrájeným kandovaným zázvorem, kandovanou citronovou kůrou, jogurtem a pudingovým práškem, v tomto případě kokosovým. Směs jsem navrstvila do připravené misky z těsta a upekla. Samotnou mě překvapilo, že mrkev nebyla znát v těstu ani v náplni a náplň vypadala i chutnala opravdu spíš jako meruňková.

[Františka.]

Nechci nic přechválit, ale už jsem za několik dní upekla 4 mrkvové koláče a už zase není žádný. Úplně to mizí, takže vřele doporučuju, zkuste to i Vy, kteří nejste zrovna na sladké. Tenhle koláč totiž není typická sladkost. Poslední dva jsem udělala s mangovým pudinkem v náplni a také to bylo moc dobré. Mám ještě kilo mrkve, to jsou další dva koláče a trochu mrkve zbyde do polévky. Pak končím a budu péct něco jiného.