Jedlá zahrada
- Marion108
- Příspěvky: 3672
- Registrován: 09 říj 2018 20:19
- Dal poděkování: 48 poděkování
- Dostal poděkování: 100 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Koutaku a nemohl to odnes nejaky predator kocka kuna? Nam na to potvory chodily... nebo vitr...
http://ekofarma-lukavice.cz/ "Cokoli si lze představit, toho lze i dosáhnout."
- andre.marek
- Příspěvky: 1303
- Registrován: 14 říj 2018 19:12
- Dal poděkování: 860 poděkování
- Dostal poděkování: 1100 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Já měl asi dva měsíce nasypáno v krmítku slunečnici a ořechy, beze změny, ani se toho netkli.
Teď za tři dny jsem asi 8x dosypával...
Nějak dostali hlad.
Teď za tři dny jsem asi 8x dosypával...
Nějak dostali hlad.
- arus
- Příspěvky: 4216
- Registrován: 09 říj 2018 21:24
- Dal poděkování: 1362 poděkování
- Dostal poděkování: 785 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Kouťáku, kdy se mají maliny stříhat...já je stříhám hned po sklizni. Nechám nové výhonky, staré vyhodím a zakrátím je.
Není to divné, že zmizela i síťka? Nebyl tam třeba dvounohý predátor?
Není to divné, že zmizela i síťka? Nebyl tam třeba dvounohý predátor?
- Kouťák
- Příspěvky: 2885
- Registrován: 21 říj 2018 12:38
- Dal poděkování: 7238 poděkování
- Dostal poděkování: 3784 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Kuličky jsem přidrátoval vázacím drátem a pověsil na krajní větvičky jabloní,takže kočky mé sousedky nemají šanci,ale když jsem odjížděl,tak jsem přidrátoval rohlík,kuličky nemaje a nastavil na to fotopast.Výsledek přišel ještě před setměním.Žluna,strakapoud a dole paběrkovala sojka.To jsou moji dělníci na zahradě a mám je rád,protože od jara do podzimu vychytali snad všechny krtonošky.
Arus maliny vystříhám loňské na podzim a nyní zakracuji asi o 20cm nové výhonky.Jestli to dělám dobře nevím,ale malin je vždy dost.A ještě,dvounohý predátor nemá šanci,protože bych o něm věděl dle fotopasti do tří minut.Fotopast posílá na můj PC do Třeboně fotky a když vyndám paměťovou kartu,tak si mohu prohlížet doma videa.Pokud by dvounohý predátor vstoupil do chalupy,tak jde signál o narušení na syna mobil.Syn tam pořád dělá nějaké kraviny,tak každé ráno se dívám na graf o kolik stoupla voda v rybníku a ve studni,fotopast a jiné a jiné.V případě,že bych toto zabezpečení dal firmě,tak se nedoplatím a takto to mám na soláry z Číny zadarmo.Mě osobně se osvědčilo zabezpečení takové,že jsem natřel horní brány vazelinou a když si potom pustím video z fotopasti,tak mám zábavu.Jako další je dobré na ten film pozvat dotyčného.
Arus maliny vystříhám loňské na podzim a nyní zakracuji asi o 20cm nové výhonky.Jestli to dělám dobře nevím,ale malin je vždy dost.A ještě,dvounohý predátor nemá šanci,protože bych o něm věděl dle fotopasti do tří minut.Fotopast posílá na můj PC do Třeboně fotky a když vyndám paměťovou kartu,tak si mohu prohlížet doma videa.Pokud by dvounohý predátor vstoupil do chalupy,tak jde signál o narušení na syna mobil.Syn tam pořád dělá nějaké kraviny,tak každé ráno se dívám na graf o kolik stoupla voda v rybníku a ve studni,fotopast a jiné a jiné.V případě,že bych toto zabezpečení dal firmě,tak se nedoplatím a takto to mám na soláry z Číny zadarmo.Mě osobně se osvědčilo zabezpečení takové,že jsem natřel horní brány vazelinou a když si potom pustím video z fotopasti,tak mám zábavu.Jako další je dobré na ten film pozvat dotyčného.
- Hhippie
- Administrátor fóra
- Příspěvky: 11578
- Registrován: 10 říj 2018 13:32
- Dal poděkování: 2571 poděkování
- Dostal poděkování: 5324 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Seminář Design permakulturní zahrady
Předně musím říct, že jsem byla nadšena. Lektor měl vše velmi dobře připravené, krásně zpracovaná skripta, byl vždy ochotný dát prostor pro diskusi a dotazy zodpovídat..
Z kurzu jsem si přivezla návrh, jak by mohla vypadat naše budoucí zahrada. Což jsem ani nečekala, že si opravdu přivezu, protože je mi jasné, jak obsáhlé toto téma je a že je skoro neuchopitelné. Mnoho různých věcí na sebe navazuje a jedno bez druhého nedává smysl, navíc když se o něj zajímáte jen okrajově, tak vám to moc nepomůže… prostě je to komplexní věda, řekla bych
Dám sem tedy nějaké nástřely a postřehy ze semináře, které třeba pro některé jsou jasné a známé, pro mě to byly však informace nové, zajímavé nebo důležité (nebo vše dohromady ).
Určitě byla zajímavá úvaha o rozzónování zahrady podle toho, kde a jak často se člověk pohybuje. To mi dost pomohlo jednotlivé segmenty přešoupat do vhodnějších míst. Zohlednit směr větru, vyjít ve velkém nečase na pozemek a pozorovat, co se děje a podle toho teprve plánovat. Díky tomu se lze lépe ochránit – efektivně umístit větrolam, svejl, atp.
Dál bylo mnoho užitečných detailních rad a tipů, kam se zajít podívat, kde nakupovat, co si přečíst…
Že je zajímavé dělat experimenty, má-li člověk víc prostoru. Např. na dva záhony vysadit zároveň to samé (např. rajčata) a jeden zamulčovat a druhý ne. Přičemž dám každému tu samou péči a musí to být ta samá odrůda, aby se dalo porovnávat.
Tak postupně mohu vychytat, kterým směrem ano a kterým ne.
Dostali jsme důležité informace o dodávání prvků do země – jaký materiál obsahuje co a jakým způsobem tvořit kompost nebo ty materiály používat, aby to bylo prospěšné.
Jediná obilovina pro domácnost, kterou si člověk zvládne sám sklidit i zpracovat – kukuřice. Lze pěstovat na políčku po vzoru indiánů – trsy vysoké kukuřice se obsázejí fazolemi a po zemi se plazí dýně.
Užitečný nástroj na políčko – ruční plečka (kolečko, madlo, nůž na seřezání plevele) – nutno dělat větší rozestup mezi řádky.
Vrba – užitečný strom – pruty jako podpora pro rostliny (hrách, fazole), na stavbu plotů, štěpka pro mulčování a pěstování hub.
Z pozemku nic neodvážet – vše lze využít (alespoň jako skrýš pro zvířata – ježci, ještěrky, hadi… pomáhají redukovat škůdce).
Využití zvířat pro eliminaci hmyzu – slepice pod lísky, běžce proti slimákům (lze naučit i pižmovka, ale nutno od mala předkládat..), atp.
Podpořit hmyz, aby na zahradě „pořád něco kvetlo“. Hmyzí domečky spíš nefungují – raději využít přirozené hromady něčeho (kamení, dřeva, větví).
Postřik z rebarborových listů po odkvětu rostliny (má nejvíc kyseliny) – proti mšicím. Nasekat, spařit, nechat louhovat – aplikovat na mšice (2-3x po sobě).
Výluh z česnekových stroužků proti plísním.
Denivka – lze pěstovat pod ořešákem.
Mulč – pouze z listnatých stromů – jehličnaté zvyšují pH.
Mulčování – spíš kolem stromů a keřů, k zelenině má víc nevýhod než výhod (hlavně vytváří příznivé prostředí pro hraboše a slimáky, které se pak nedaří eliminovat).
Ořechové listí lze využít při skladování zeleniny – hlavně kořenové. Na dno bedýnky nasypat suché ořechové listí, poklást zeleninou a zasypat opět listím.
Zakládání jedlého lesa – nejdůležitější je důkladně odplevelit. Jakmile se to neudělá pořádně, je to odsouzeno k zániku. Podstata záhonu nepodporuje pletí, takže plevel časem umoří žádoucí – vysazené - rostliny. První rok vyžaduje velkou investici finanční i časovou a velmi kvalitní zálivku.
Pěstování hub na zahradě – lze i na živém stromu určeném k pokácení. Vyříznout klín jako když se podřezává strom, vyndat, zaočkovat a zase klín vrátit a přiklepnout hřebíčkem. Vytvoří se klima, které nevyschne a houba na podzim vyroste. Možno po několik sezon.
Pro sadbu uměle lze dobře použít sadbu pěstovanou na zrní – dobře se s ní pracuje a lze i namnožit na mokrém kartonu.
Zdroje:
Semínka z Planta naturalis
Jabloně – Standa Boček (vysokokmeny.cz), Radim Pešek (stareodrudy.org)
Pfaf.org – užitečný server (EN) pro vyhledávání vhodné rostliny pro osázení – velmi do odrobna rozpracovaný filtr pro 7000 rostlin.
Knihy, co mě zaujaly, že by mi mohly být prospěšné (byť jich je na trhu velké množství):
Rajská zahrada (jedlé trvalky) – Alexander Heil
Jedná lesní zahrada v praxi
Jedlý les
Smíšené trvalkové výsadby (hlavně okrasné druhy)
Divoké trvalky (původní druhy) – Brigitte Kleinod a Fried. Strickler
A hlavně: založit si permakulturní zápisník a zapisovat!! Dobu výsevu, sklizně, odrůdy, odolnost, výnos…
Tak tak ve zkratce. Jak jsem říkala – je toho mnoho.
Od lektora – Marka Kvapila - mám posvěcené, že mohu tento článek napsat.
Předně musím říct, že jsem byla nadšena. Lektor měl vše velmi dobře připravené, krásně zpracovaná skripta, byl vždy ochotný dát prostor pro diskusi a dotazy zodpovídat..
Z kurzu jsem si přivezla návrh, jak by mohla vypadat naše budoucí zahrada. Což jsem ani nečekala, že si opravdu přivezu, protože je mi jasné, jak obsáhlé toto téma je a že je skoro neuchopitelné. Mnoho různých věcí na sebe navazuje a jedno bez druhého nedává smysl, navíc když se o něj zajímáte jen okrajově, tak vám to moc nepomůže… prostě je to komplexní věda, řekla bych
Dám sem tedy nějaké nástřely a postřehy ze semináře, které třeba pro některé jsou jasné a známé, pro mě to byly však informace nové, zajímavé nebo důležité (nebo vše dohromady ).
Určitě byla zajímavá úvaha o rozzónování zahrady podle toho, kde a jak často se člověk pohybuje. To mi dost pomohlo jednotlivé segmenty přešoupat do vhodnějších míst. Zohlednit směr větru, vyjít ve velkém nečase na pozemek a pozorovat, co se děje a podle toho teprve plánovat. Díky tomu se lze lépe ochránit – efektivně umístit větrolam, svejl, atp.
Dál bylo mnoho užitečných detailních rad a tipů, kam se zajít podívat, kde nakupovat, co si přečíst…
Že je zajímavé dělat experimenty, má-li člověk víc prostoru. Např. na dva záhony vysadit zároveň to samé (např. rajčata) a jeden zamulčovat a druhý ne. Přičemž dám každému tu samou péči a musí to být ta samá odrůda, aby se dalo porovnávat.
Tak postupně mohu vychytat, kterým směrem ano a kterým ne.
Dostali jsme důležité informace o dodávání prvků do země – jaký materiál obsahuje co a jakým způsobem tvořit kompost nebo ty materiály používat, aby to bylo prospěšné.
Jediná obilovina pro domácnost, kterou si člověk zvládne sám sklidit i zpracovat – kukuřice. Lze pěstovat na políčku po vzoru indiánů – trsy vysoké kukuřice se obsázejí fazolemi a po zemi se plazí dýně.
Užitečný nástroj na políčko – ruční plečka (kolečko, madlo, nůž na seřezání plevele) – nutno dělat větší rozestup mezi řádky.
Vrba – užitečný strom – pruty jako podpora pro rostliny (hrách, fazole), na stavbu plotů, štěpka pro mulčování a pěstování hub.
Z pozemku nic neodvážet – vše lze využít (alespoň jako skrýš pro zvířata – ježci, ještěrky, hadi… pomáhají redukovat škůdce).
Využití zvířat pro eliminaci hmyzu – slepice pod lísky, běžce proti slimákům (lze naučit i pižmovka, ale nutno od mala předkládat..), atp.
Podpořit hmyz, aby na zahradě „pořád něco kvetlo“. Hmyzí domečky spíš nefungují – raději využít přirozené hromady něčeho (kamení, dřeva, větví).
Postřik z rebarborových listů po odkvětu rostliny (má nejvíc kyseliny) – proti mšicím. Nasekat, spařit, nechat louhovat – aplikovat na mšice (2-3x po sobě).
Výluh z česnekových stroužků proti plísním.
Denivka – lze pěstovat pod ořešákem.
Mulč – pouze z listnatých stromů – jehličnaté zvyšují pH.
Mulčování – spíš kolem stromů a keřů, k zelenině má víc nevýhod než výhod (hlavně vytváří příznivé prostředí pro hraboše a slimáky, které se pak nedaří eliminovat).
Ořechové listí lze využít při skladování zeleniny – hlavně kořenové. Na dno bedýnky nasypat suché ořechové listí, poklást zeleninou a zasypat opět listím.
Zakládání jedlého lesa – nejdůležitější je důkladně odplevelit. Jakmile se to neudělá pořádně, je to odsouzeno k zániku. Podstata záhonu nepodporuje pletí, takže plevel časem umoří žádoucí – vysazené - rostliny. První rok vyžaduje velkou investici finanční i časovou a velmi kvalitní zálivku.
Pěstování hub na zahradě – lze i na živém stromu určeném k pokácení. Vyříznout klín jako když se podřezává strom, vyndat, zaočkovat a zase klín vrátit a přiklepnout hřebíčkem. Vytvoří se klima, které nevyschne a houba na podzim vyroste. Možno po několik sezon.
Pro sadbu uměle lze dobře použít sadbu pěstovanou na zrní – dobře se s ní pracuje a lze i namnožit na mokrém kartonu.
Zdroje:
Semínka z Planta naturalis
Jabloně – Standa Boček (vysokokmeny.cz), Radim Pešek (stareodrudy.org)
Pfaf.org – užitečný server (EN) pro vyhledávání vhodné rostliny pro osázení – velmi do odrobna rozpracovaný filtr pro 7000 rostlin.
Knihy, co mě zaujaly, že by mi mohly být prospěšné (byť jich je na trhu velké množství):
Rajská zahrada (jedlé trvalky) – Alexander Heil
Jedná lesní zahrada v praxi
Jedlý les
Smíšené trvalkové výsadby (hlavně okrasné druhy)
Divoké trvalky (původní druhy) – Brigitte Kleinod a Fried. Strickler
A hlavně: založit si permakulturní zápisník a zapisovat!! Dobu výsevu, sklizně, odrůdy, odolnost, výnos…
Tak tak ve zkratce. Jak jsem říkala – je toho mnoho.
Od lektora – Marka Kvapila - mám posvěcené, že mohu tento článek napsat.
Bubáci forever!
- Kouťák
- Příspěvky: 2885
- Registrován: 21 říj 2018 12:38
- Dal poděkování: 7238 poděkování
- Dostal poděkování: 3784 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Verčo,za mě díky.V mém věku jsem spoustu věcí odzkoušel a pochopil a s tím co jsi ve zkratce napsala naprosto souhlasím.Všechno je postaveno na pochopení přírody a hlavně přemýšlet a vidět.
-
- Příspěvky: 6235
- Registrován: 09 říj 2018 21:32
- Dal poděkování: 415 poděkování
- Dostal poděkování: 241 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Verčo Zdeňku naprosto souhlasím. Snad jen denivku musím zkusit dát pod ořech.
Když jsem poprvé při obhlídce před koupí přišla v roce 2011 na náš současný domov, už jako mnohaletá a nebojím se říct zkušená kříženka mezi klasickou a perma zahradnicí , hned po obhlídce, i když vše bylo dokonale zarostlé směsí náletů a kulturních dřevin, mi bylo jasné, že tady se už tenkrát, před 150 lety, přemýšlelo.
Původní Kostelec vyplenili a vypálili při třicetileté válce. Tento se rozkládá kousek od minulého, v mělkém údolí, krytém od západních větrů částěčně vrchem Bukovice.
Domy jsou situované kolem cesty, naproti sobě. V horní části je dům , situovaný jihozápadně a hospodářské stavby, níže zelenina a mnoho keřů a ještě níže starý sad. Máme cca 60 stromů různého druhu. Sklon pozemku je jen malý, ideální. Velikost je 2600m. Na jedlý les to není, ale les je hned pod námi, a louky a další lesy. Stromy jsme hodně ponechali, zkulturnili, jiné dosadili, prostory zaplnili jedlými keři.
Dokonale je to zde uzpůsobené pro kořenovou čistírnu a trativod, plochy střech špičkové na záchyt velkého množství dešťové vody, záhony mám o velikosti, která nás spolehlivě uživí. Obilí nepěstuji, kukuřici letos vyseju. Záhony bych mohla zvětšit, ale opravdu nám to pro samozásobení, včetně brambor a cibule, česneku, řepy a mnohého jiného stačí. Na chov ovcí jsme pronajali ještě pozemky další, ale kdo ví, jak dlouho nám vydrží. V sadu se dají chovat jen dva beránci od jara do podzimu, ale i to by bylo fajn.
Opravdu je z velikou výhodou učit se od zemědělských předků. Pozorovat přírodu v místě, kde se pozemek nachází, roční teplotu, srážky, mrazové kotlinky, i my jeden mrazový pás přes pozemek máme, kde se shromažďuje voda, jak jsou prima různé terénní nerovnosti, které při stavbě mohou pohodlně vzniknout, jak se hodí. A jiné a jiné. Být přítomen tam, kde žiju. A k tomu sebrat i nové poznatky, v knihách na netu, na seminářích a vše skloubit a poradit se zdravým rozumem.
Je to i dobrodružné, to zahradničení.
Pocházím ze selských rodů, u nás se zahradničilo a zemědělčilo vždy. V každých dobách.
Držím ti palce Veru, ať se ti daří.
Když jsem poprvé při obhlídce před koupí přišla v roce 2011 na náš současný domov, už jako mnohaletá a nebojím se říct zkušená kříženka mezi klasickou a perma zahradnicí , hned po obhlídce, i když vše bylo dokonale zarostlé směsí náletů a kulturních dřevin, mi bylo jasné, že tady se už tenkrát, před 150 lety, přemýšlelo.
Původní Kostelec vyplenili a vypálili při třicetileté válce. Tento se rozkládá kousek od minulého, v mělkém údolí, krytém od západních větrů částěčně vrchem Bukovice.
Domy jsou situované kolem cesty, naproti sobě. V horní části je dům , situovaný jihozápadně a hospodářské stavby, níže zelenina a mnoho keřů a ještě níže starý sad. Máme cca 60 stromů různého druhu. Sklon pozemku je jen malý, ideální. Velikost je 2600m. Na jedlý les to není, ale les je hned pod námi, a louky a další lesy. Stromy jsme hodně ponechali, zkulturnili, jiné dosadili, prostory zaplnili jedlými keři.
Dokonale je to zde uzpůsobené pro kořenovou čistírnu a trativod, plochy střech špičkové na záchyt velkého množství dešťové vody, záhony mám o velikosti, která nás spolehlivě uživí. Obilí nepěstuji, kukuřici letos vyseju. Záhony bych mohla zvětšit, ale opravdu nám to pro samozásobení, včetně brambor a cibule, česneku, řepy a mnohého jiného stačí. Na chov ovcí jsme pronajali ještě pozemky další, ale kdo ví, jak dlouho nám vydrží. V sadu se dají chovat jen dva beránci od jara do podzimu, ale i to by bylo fajn.
Opravdu je z velikou výhodou učit se od zemědělských předků. Pozorovat přírodu v místě, kde se pozemek nachází, roční teplotu, srážky, mrazové kotlinky, i my jeden mrazový pás přes pozemek máme, kde se shromažďuje voda, jak jsou prima různé terénní nerovnosti, které při stavbě mohou pohodlně vzniknout, jak se hodí. A jiné a jiné. Být přítomen tam, kde žiju. A k tomu sebrat i nové poznatky, v knihách na netu, na seminářích a vše skloubit a poradit se zdravým rozumem.
Je to i dobrodružné, to zahradničení.
Pocházím ze selských rodů, u nás se zahradničilo a zemědělčilo vždy. V každých dobách.
Držím ti palce Veru, ať se ti daří.
-
- Příspěvky: 6020
- Registrován: 17 bře 2020 11:51
- Dal poděkování: 5137 poděkování
- Dostal poděkování: 5587 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Tuhle jsem psala, jak po všech stránkách je přínosný černý rybíz. Je chutný a léčivý. Nenáročný. Pruh keřů může tvořit větrolam i zimolam.
Měli jsme zpočátku jen jeden keř, a nyní už jich máme ke dvaceti. Rozmnožili jsme je z toho jediného keře.
Na podzim, začátkem listopadu, když manžel sázel česnek, tak si vzal pár prutů, které jsem z hustého keře vystříhala, rozstříhal je na cca třicet , čtyřicet cm, a označil s nimi začátky a konce řádků česneku. Jednoduše je zapíchl do země. Bez jakéhokoliv záměru. Zjara začaly rybízové proutky obrůstat, vyrostly na nich listy a na některých dozrálo i pár kuliček rybízu. Nechala jsem je na místě do následujícího jara a pak je rozesadila kam jsem potřebovala. A ted to tak děláme pravidelně, keříky i rozdávám.
Vloni manžel označil řádky červeným rybízem. A zas se klacíky ujmuly. Jak bylo deštivo, tak do podzimka dost vyrostly.
Snad by šly klacíky vysadit rovnou na místo, kde je chcete mít v budoucnu. Rychle a zadarmo si rozmnožíte černý i červený rybíz do velkých počtů.
Měli jsme zpočátku jen jeden keř, a nyní už jich máme ke dvaceti. Rozmnožili jsme je z toho jediného keře.
Na podzim, začátkem listopadu, když manžel sázel česnek, tak si vzal pár prutů, které jsem z hustého keře vystříhala, rozstříhal je na cca třicet , čtyřicet cm, a označil s nimi začátky a konce řádků česneku. Jednoduše je zapíchl do země. Bez jakéhokoliv záměru. Zjara začaly rybízové proutky obrůstat, vyrostly na nich listy a na některých dozrálo i pár kuliček rybízu. Nechala jsem je na místě do následujícího jara a pak je rozesadila kam jsem potřebovala. A ted to tak děláme pravidelně, keříky i rozdávám.
Vloni manžel označil řádky červeným rybízem. A zas se klacíky ujmuly. Jak bylo deštivo, tak do podzimka dost vyrostly.
Snad by šly klacíky vysadit rovnou na místo, kde je chcete mít v budoucnu. Rychle a zadarmo si rozmnožíte černý i červený rybíz do velkých počtů.
Janina
Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.
Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.
- Kouťák
- Příspěvky: 2885
- Registrován: 21 říj 2018 12:38
- Dal poděkování: 7238 poděkování
- Dostal poděkování: 3784 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Jani díky.Výborný nápad.Proč se s nima přesazovat.Udělám jámy,naplním kompostem a budu množit rovnou na místo.
- PavelIV
- Příspěvky: 5866
- Registrován: 10 říj 2018 07:57
- Dal poděkování: 4931 poděkování
- Dostal poděkování: 2760 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Já zasadil na jaře jeden koupenej bílej a moc dobře se mu nedaří. Pár kuliček na něm vyrostlo. Dal jsem pod něj kýbl vyzrálýho hnoje. Moc nevyrostl a listy začaly žloutnout nějak brzy. A zimolez zimu asi nepřežije. Jen tak jsme to zkusili, brečet kvůli tomu nebudu. Žádná úrodná půda tam taky není
- Hhippie
- Administrátor fóra
- Příspěvky: 11578
- Registrován: 10 říj 2018 13:32
- Dal poděkování: 2571 poděkování
- Dostal poděkování: 5324 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Pavle, mám to podobně s úspěšností... sice se keříky rybízu krom jednoho chytly, vypadá, ale prosperující vegetaci bych viděla úplně jinak... tak čekám, co příští rok.
Pravda, že jsem začla studovat až pozdě - že e mají rybízy sázet hodně pod zem... tak jsem přemýšlela, jestli je po tom půlroce ještě znovu trápit přesazováním... ale asi je nechám být a uvidím, jaký bude rozdíl oproti těm sázeným teď... snad již správně... ještě mě jich pár zasadit čeká, tak uvidíme, co a jak se ujme..
Další keře mě teprve čekají. Nechtělo se mi investovat, dokud nevím rozmístění zahrady... stále není dotvořená, tak si můžu hrát
Pravda, že jsem začla studovat až pozdě - že e mají rybízy sázet hodně pod zem... tak jsem přemýšlela, jestli je po tom půlroce ještě znovu trápit přesazováním... ale asi je nechám být a uvidím, jaký bude rozdíl oproti těm sázeným teď... snad již správně... ještě mě jich pár zasadit čeká, tak uvidíme, co a jak se ujme..
Další keře mě teprve čekají. Nechtělo se mi investovat, dokud nevím rozmístění zahrady... stále není dotvořená, tak si můžu hrát
Bubáci forever!
-
- Příspěvky: 6020
- Registrován: 17 bře 2020 11:51
- Dal poděkování: 5137 poděkování
- Dostal poděkování: 5587 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Možná ten hnůj za to může. Moc výživné. Jen bych poryla zem, a přimíchala trošku dobře uleželého kompostu. Hnojila bych více až následující roky, až se uchytí a zesílí.
Janina
Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.
Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.
-
- Příspěvky: 8367
- Registrován: 16 zář 2020 08:37
- Dal poděkování: 4375 poděkování
- Dostal poděkování: 3331 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Já zasadila dva bílé, rostly, ale pak jsem na ně zapomněla a taky zapomněla, kam přesně jsem je zasadila. A jak to přes léto bylo zarostlé, posekala jsem všechno i s těmi rybízy. Možná je na jaře ještě najdu. Bohužel to není poprvé, už jsem takhle posekala růži. Na srp jsem letos neměla čas, tak to šlo křoviňákem a ten vezme všechno dřív, než se stihnu rozkoukat.
-
- Příspěvky: 8367
- Registrován: 16 zář 2020 08:37
- Dal poděkování: 4375 poděkování
- Dostal poděkování: 3331 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Hhippie, tak na ně nasypte hlínu navrch, takový hrůbek. Vyjde to nastejno, když bude ta hromádka dost široká, aby do ní zasákla voda.
-
- Příspěvky: 6020
- Registrován: 17 bře 2020 11:51
- Dal poděkování: 5137 poděkování
- Dostal poděkování: 5587 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Rybíz ti obrazí příští rok.
Janina
Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.
Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.
- PavelIV
- Příspěvky: 5866
- Registrován: 10 říj 2018 07:57
- Dal poděkování: 4931 poděkování
- Dostal poděkování: 2760 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
- Hhippie
- Administrátor fóra
- Příspěvky: 11578
- Registrován: 10 říj 2018 13:32
- Dal poděkování: 2571 poděkování
- Dostal poděkování: 5324 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
No...oni děsně skomíraly, tak jsem kolem nich posypala hnůj a pak se zazelenaly. Ale moc neměly žádný přírůstek za letošek...
Františko.. jojo, asi udělám..
Františko.. jojo, asi udělám..
Bubáci forever!
-
- Příspěvky: 7666
- Registrován: 27 srp 2019 22:21
- Dal poděkování: 1832 poděkování
- Dostal poděkování: 1455 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
ke všemu,co se sází do trávi je dobré píchat kolíki.gdiž jsem žil ve středňích čechách,mňel jsem nádhernou urodu ribízu.mňel jsem ho v záhoňe.tadi mi dost zarústá do trávi,pořádňe neroste,neploďí.musim se mu začít vjenovat,trávu odkopat.ve vedlejší vesňici maj v záhoňe a urodu mívají nádhernou!
-
- Příspěvky: 6020
- Registrován: 17 bře 2020 11:51
- Dal poděkování: 5137 poděkování
- Dostal poděkování: 5587 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Hele posunují dopředu moc primaHhippie píše: ↑24 úno 2020 23:06 Seminář Design permakulturní zahrady
Předně musím říct, že jsem byla nadšena. Lektor měl vše velmi dobře připravené, krásně zpracovaná skripta, byl vždy ochotný dát prostor pro diskusi a dotazy zodpovídat..
Z kurzu jsem si přivezla návrh, jak by mohla vypadat naše budoucí zahrada. Což jsem ani nečekala, že si opravdu přivezu, protože je mi jasné, jak obsáhlé toto téma je a že je skoro neuchopitelné. Mnoho různých věcí na sebe navazuje a jedno bez druhého nedává smysl, navíc když se o něj zajímáte jen okrajově, tak vám to moc nepomůže… prostě je to komplexní věda, řekla bych
Dám sem tedy nějaké nástřely a postřehy ze semináře, které třeba pro některé jsou jasné a známé, pro mě to byly však informace nové, zajímavé nebo důležité (nebo vše dohromady ).
Určitě byla zajímavá úvaha o rozzónování zahrady podle toho, kde a jak často se člověk pohybuje. To mi dost pomohlo jednotlivé segmenty přešoupat do vhodnějších míst. Zohlednit směr větru, vyjít ve velkém nečase na pozemek a pozorovat, co se děje a podle toho teprve plánovat. Díky tomu se lze lépe ochránit – efektivně umístit větrolam, svejl, atp.
Dál bylo mnoho užitečných detailních rad a tipů, kam se zajít podívat, kde nakupovat, co si přečíst…
Že je zajímavé dělat experimenty, má-li člověk víc prostoru. Např. na dva záhony vysadit zároveň to samé (např. rajčata) a jeden zamulčovat a druhý ne. Přičemž dám každému tu samou péči a musí to být ta samá odrůda, aby se dalo porovnávat.
Tak postupně mohu vychytat, kterým směrem ano a kterým ne.
Dostali jsme důležité informace o dodávání prvků do země – jaký materiál obsahuje co a jakým způsobem tvořit kompost nebo ty materiály používat, aby to bylo prospěšné.
Jediná obilovina pro domácnost, kterou si člověk zvládne sám sklidit i zpracovat – kukuřice. Lze pěstovat na políčku po vzoru indiánů – trsy vysoké kukuřice se obsázejí fazolemi a po zemi se plazí dýně.
Užitečný nástroj na políčko – ruční plečka (kolečko, madlo, nůž na seřezání plevele) – nutno dělat větší rozestup mezi řádky.
Vrba – užitečný strom – pruty jako podpora pro rostliny (hrách, fazole), na stavbu plotů, štěpka pro mulčování a pěstování hub.
Z pozemku nic neodvážet – vše lze využít (alespoň jako skrýš pro zvířata – ježci, ještěrky, hadi… pomáhají redukovat škůdce).
Využití zvířat pro eliminaci hmyzu – slepice pod lísky, běžce proti slimákům (lze naučit i pižmovka, ale nutno od mala předkládat..), atp.
Podpořit hmyz, aby na zahradě „pořád něco kvetlo“. Hmyzí domečky spíš nefungují – raději využít přirozené hromady něčeho (kamení, dřeva, větví).
Postřik z rebarborových listů po odkvětu rostliny (má nejvíc kyseliny) – proti mšicím. Nasekat, spařit, nechat louhovat – aplikovat na mšice (2-3x po sobě).
Výluh z česnekových stroužků proti plísním.
Denivka – lze pěstovat pod ořešákem.
Mulč – pouze z listnatých stromů – jehličnaté zvyšují pH.
Mulčování – spíš kolem stromů a keřů, k zelenině má víc nevýhod než výhod (hlavně vytváří příznivé prostředí pro hraboše a slimáky, které se pak nedaří eliminovat).
Ořechové listí lze využít při skladování zeleniny – hlavně kořenové. Na dno bedýnky nasypat suché ořechové listí, poklást zeleninou a zasypat opět listím.
Zakládání jedlého lesa – nejdůležitější je důkladně odplevelit. Jakmile se to neudělá pořádně, je to odsouzeno k zániku. Podstata záhonu nepodporuje pletí, takže plevel časem umoří žádoucí – vysazené - rostliny. První rok vyžaduje velkou investici finanční i časovou a velmi kvalitní zálivku.
Pěstování hub na zahradě – lze i na živém stromu určeném k pokácení. Vyříznout klín jako když se podřezává strom, vyndat, zaočkovat a zase klín vrátit a přiklepnout hřebíčkem. Vytvoří se klima, které nevyschne a houba na podzim vyroste. Možno po několik sezon.
Pro sadbu uměle lze dobře použít sadbu pěstovanou na zrní – dobře se s ní pracuje a lze i namnožit na mokrém kartonu.
Zdroje:
Semínka z Planta naturalis
Jabloně – Standa Boček (vysokokmeny.cz), Radim Pešek (stareodrudy.org)
Pfaf.org – užitečný server (EN) pro vyhledávání vhodné rostliny pro osázení – velmi do odrobna rozpracovaný filtr pro 7000 rostlin.
Knihy, co mě zaujaly, že by mi mohly být prospěšné (byť jich je na trhu velké množství):
Rajská zahrada (jedlé trvalky) – Alexander Heil
Jedná lesní zahrada v praxi
Jedlý les
Smíšené trvalkové výsadby (hlavně okrasné druhy)
Divoké trvalky (původní druhy) – Brigitte Kleinod a Fried. Strickler
A hlavně: založit si permakulturní zápisník a zapisovat!! Dobu výsevu, sklizně, odrůdy, odolnost, výnos…
Tak tak ve zkratce. Jak jsem říkala – je toho mnoho.
Od lektora – Marka Kvapila - mám posvěcené, že mohu tento článek napsat.
https://permaseminka.cz/
https://www.potravinovezahrady.cz/uspes ... i-zahrady/
Janina
Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.
Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.
-
- Příspěvky: 6020
- Registrován: 17 bře 2020 11:51
- Dal poděkování: 5137 poděkování
- Dostal poděkování: 5587 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jedlá zahrada
Zajímavý nápad , jedlé Česko
Keď jete ovocie, nevyhadzujte semienka umyte a sušte, dajte do sáčku a nechajte v aute. Keď ste na ceste, vyhoďte ich do oblastí, kde nie sú stromy. Príroda sa o nich stará sama
V ázijských krajinách ako Thajsko a Malajzia existovala takáto prax už roky a teraz všade rastie ovocie.
Tak hoďme semienka na zem nie do koša.
Zdieľajte, prosím!
Keď jete ovocie, nevyhadzujte semienka umyte a sušte, dajte do sáčku a nechajte v aute. Keď ste na ceste, vyhoďte ich do oblastí, kde nie sú stromy. Príroda sa o nich stará sama
V ázijských krajinách ako Thajsko a Malajzia existovala takáto prax už roky a teraz všade rastie ovocie.
Tak hoďme semienka na zem nie do koša.
Zdieľajte, prosím!
Janina
Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.
Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů